ulice Sídliště

Obsah

Úvod 1
Fáze 2
Fotografie 4
Foto území 4
Historické snímky a mapy 5
Shrnutí vize 6
Participace s obyvateli 7
SWOT analýza 9
Širší vztahy a popis území 13
Mapování vztahů v území 15
Závěr analýtické části 17
Kulaté stoly 18
Tematické koncepční okruhy 20

Zadání a průběh práce

Architektonicko-urbanistická studie

Studie „STUDIE ŘEŠENÍ VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ A PARTERU – VELEŠÍN SÍDLIŠTĚ“ je pořizována z podnětu Města Velešín, zastupitelstva města, souběžně ze studii „STUDIE ŘEŠENÍ VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ A PARTERU – VELEŠÍN DRUŽSTEVNÍ“

Studie bude zpracována týmem architektů, krajinářského architekta, dopravního inženýra a sociální antropoložky, na podkladu přesného geodetického zaměření a v souběhu s obdobnou studií v okolí ulice Družstevní.

Podklad a východisko pro návrh je pořízená a schválená tzv. vize města (Koncepce rozvoje), studie se bude řídit jejími doporučeními v relevantních částech a bude řešit:

  • širší vztahy a napojení na okolí;
  • urbanistické a architektonické řešení prostoru – určení a návrh kvalitních míst pro setkávaní a pěší pohyb obyvatel sídliště, zlepšení průchodnosti ulicí Sídliště;
  • řešení krajinářské- zeleň;
  • koncept doplňujícího veřejného osvětlení;
  • koncepce hospodaření s dešťovou vodou;
  • koncept a umístění mobiliáře včetně herních prvků, dalšího vybavení veřejných prostranství včetně umístění kontejnerových stání a jejich přistřešků;
  • řešení dopravy v pohybu (dopravní režim ulic, možnost vedení cyklopruhů) a řešení dopravy v klidu (parkování a odstavovaní);
  • Oživení a kanalizace rybníku Layrerák a lepší zapojení do veřejných prostranství Sídliště a ul Budějovická;
  • sběr dat u cílových skupin (dotazník, rozhovory s respondenty, vyhodnocení);
  • participace s veřejností – organizace kulatých stolů a vyhodnocení sociologem.

Architektonicko-urbanistická studie území bude podkladem pro zpracování povolovací a prováděcí projektové dokumentace. Na finanční podporu realizace bude obec žádat vhodný dodatečný titul.

Uzemi

řešené území na ortofotomapě

Jednotlivé fáze projektu regenerace

3.

Návrh konceptu

Hrubý návrh zobrazují základní principy a ideje pro území

4.

Participace - workshop nad návrhem

Společné dopracování a prezentace konceptu s obyvateli u kulatých stolů

5.

Projednání

Projednání s dotčenými orgány a organizacemi státní správy (AOPK, CRR..)

6.

Čistopis návrhu

Konzultace studie před dokončením s objednatelem, zapracování připomínek vzešlých z projednávání, finalizace návrhu a odevzdání

Koncepce rozvoje Velešína

Studie zlepšení a obnovy veřejných prostor a parteru území kolem ul. Sídliště navazuje na část dokumentu Vize Velešína, ve které byly definovány hlavní principy obnovy obce. Představena a zaznamenána byla silná, ale i slabá místa na celém katastru s názornými ukázkami a cestami, jak lze postupovat dále. Mezi ty nejdůležitější body patřila zejména veřejná prostranství a znovuobjevení jejich potenciálu využití. Správná hierarchie a pojetí veřejného prostoru může napomoci k živější atmosféře celého města. Nalezeny byly také nové aktivity, které zatím v obci chybí. Na tyto prostory pak navazuje také nová cestní síť – ať již revitalizované či nově navržené chodníky tam, kde je viditelná jejich absence či kdy zatím objeveny nebyly, ale spojují důležité pěší cíle s potenciálem přilákat občany ze všech koutů Velešína.

Vize v oblasti Sídliště – mezi Penny a Poštou řeší primárně humanizaci dopravní osy ul. Sídliště s jejími parkovacími plochami, propojenost lokalit a celkovou propustnost pro pěší směrem k hasičské louce či ke škole. Zpracovává také předprostor Coopu, kde plochy parkování povyšuje na veřejný prostor s vzrostou zelení. Hledá a nachází i potenciál liniové zeleně v území a místa, která mohou tvořit zelenou páteř obce. V neposlední řadě kultivuje břehy Layráku – místního rybníka a tvoří z něj cíl vycházek obyvatel z okolí.

Analytická část

V následující kapitole předkládáme rozbor území, který pro nás bude sloužit jako podklad a východisko při návrhu regenerace ulice Sídliště a přilehlých ploch. Zahrnuje také úvahy a poznatky obyvatelů města Velešín. Protože je tento prostor úzce spjat s prostorem ulice Družstevní, je analytická část zpracována společně pro obě řešené území.

Vybrané fotografie stávajícího stavu veřejného prostoru okolí Sídliště

Prohlédněte si prvotní dojmy z problematických míst v území, námět limitů a potenciálů

Pěší spojení nádraží kolem Penny marketu

Využívané propojení na Penny u křižovatky

Rybník Leyrerák s přítokem od pramene u budovy hasičů

Průchod k rybníku od teplárny a potravin Coop

Prostor před COOP potravinami

Prostory mezi bytovkami s potenciálem

Opěrná zeď u hospody "Plzeňka"

Terénne zlomy v ulici Sídliště

Volná plocha po bývalém rybníku před Poštou

Ulice Sídliště

Exponované odpadní stání v potenciálne důležitém prostoru

Důležitý prostor mezi hospodou, hasičmi a potravinami COOP.

Stav mobiliáře

Stav stání odpadních nádob

Zelený pas podél E55

Poptávka pěšího propojení přes E55 do krajiny

Terénní zlom ve směru k rybníku

Volné Plochy s potenciálem podél E55 za plynovou stanicí

Ulice Sídlištní, pěší prostor mimo uliční prostor

Hřiště míčových sportů u Penny marketu

Meziprostory BD, terasovitý terén

Volné plochy s potenciálem, podél E55 za plynovou stanicí

Ulice Sídliště

Prostory před BD, ul. Sídliště

Prostory před BD, ul. Sídliště

Detail provedení polovsakovacích parkovacích stání.

Terénní zlom u BD v ul Sídliště

Exponované odpadní stání v potenciálne důležitém prostoru

Centrální prostor "vnitroblok" BD na ul. Sídliště

Propojení mezi "vnitroblokem" a prostorom před Hasičárnou

Parkování v ulici Sídliště

Meziprostory BD, terasovitý terén

Historické snímky a Stávající mapy

Historie vývoje území v mapových archiváliích a současný stav území podle map.

Zdroj: mapy.cz, STRAVA, ČUZK Geoportál, Geoportál Jihočeského Kraje,

Mapa 2. vojenského měření, pol. 19 století

C.K. Katastrálni mapa rok 1827

Letecký snímek, rok 1949

Letecký snímek, rok 1950

Letecký snímek, rok 1965

Letecký snímek, rok 1975

Majetovká mapa - červeně obec, zeleně pozemkový úřad, modře ŘSD

Koordinační výkres územního plánu

Studie vytíženosti parkovišť Sídliště - % volných míst ráno, na oběd, večer a o víkendu

Četnost pohybu běžců, mapa využívání stezek

Četnost pohybu cyklistů, mapa využívání stezek a komunikací

Orientační hluková mapa pro noc (stav 2017)

Orientační hluková mapa pro den i noc (stav 2017)

Průběh technické infrastruktury v okolí Sídliště

O čem bude regenerace území?

Město má již schválenou velkou koncepci rozvoje města, která nastavila celkové směrování a strategie zásahů v životě města. Dokument, který je vlastně určitou vizí, jaké by mohlo město být, se z velké částí týká také fyzického veřejného prostoru – předkládá náměty pro vylepšování jeho kvality a atraktivity, prostupnosti pro chodce, pro hledání jasné jednotící “Velešínské tváře” pro ulice, náměstí, zákoutí, vnitrobloky.

Zde analyzované území Sídliště a Družstevní má v předešlém projektu také své místo. Vize pro tento prostor stanovila několik priorit, zamyšlených jako řešení jejich obecních problémů: nesourodost a nejednoznačná propojenost jednotlivých míst, chybějící místa pro společné sezení nebo pobyt v přírodě, park s vhodnou zelení a parkování.

Projekty regenerace území Sídliště a Družstevní by tedy měly být v první řadě o propojování důležitých prostorů a směrů jasně vymezenými a pohodlnými prostory pro pěší s atraktivní a vhodnou zelení, větším oddelením automobilové dopravy od pěší dopravy, určením místa pro pobyt ( a aktivity) lidí v městské zeleni.
S tím je také spojeno jednoznačnější vymezení ploch parkování a dalších prvků městského prostoru. Celkově se má jednat o navržení takových ploch, bodů a linií, které udělají ze současných lapidárních prostor – propojená místa s vlastním charakterem, která odráží potřeby obyvatel.

Na tyto zjištění a doporučení navazuje a dále zkoumá analytická část obou projektů níže. Protože obě území jsou provozně i prostorově značně propojeny, je pro ně analytická část společná.

Participace s obyvateli

Součástí analýzy území jsou poznatky a podněty od obyvatelů /uživatelů veřejného prostoru. Obyvatelé předali své názory přes dotazník, na komentované procházce s následnou diskuzí nad analýzami prostoru.

Výsledky dotazníku

Chtěli bychom velice poděkovat všem účastníkům našeho průzkumu. Celkově jsme obdrželi 41 papírových dotazníků a 84 digitálních dotazníků. Výsledky šetření potvrdilo mnohé naše pozorování, některé však byly vyvráceny a dostali jsme i několik inspirativních odpovědí. Níže předkládáme sumarizaci odpovědí.

Celkový věk respondentů:

 

Bydliště respondentů:

Když se řekne „Sídliště Velešín“ nebo „okolí ulice Družstevní“, tak se Vám vybaví slova jako:

Nejčastějšími odpovědí byla hesla domov, děti nebo dětství, školáci, paneláky. Dalšími tématy byl jednak špatný stav komunikace (“tankodrom”) a nedostatek parkování a hluk a nepořádek nebo psí exkrementy. Na druhou stranu se objevovaly odpovědi ohledně zeleně, zabrání zeleně auty, výhled do krajiny a klidné bydlení. V několika dotaznících bylo poukázáno na blízkost vybavenosti, nebo konkrétně coop, penny nebo heslo “všude blízko”.

V řešeném území se Vám líbí a pokládáte za hodnotné:

Nejčastější odpovědí byla zeleň, stromy nebo vegetace, také volné zelené plochy. Konkrétně se několikrát objevily sakury u školky. Zeleň okolo E55 a plocha před poštou. Další hodnotou na které se shodlo mnoho lidí byla blízkost vybavenosti – MŠ, ZŠ, ZUŠ,  Penny, Coop, kino i centrum města. Několikrát se také objevil rybník “Lyerák”. Kladně byly hodnoceny dětská hřiště, vodárenská věž, uspořádání bytových domů a také klid. 

Co Vám v území chybí, a chtěli byste mít? Jaké služby a obchody Vám chybí? Případně co byste si v okolí svého bydliště přáli dělat?

Často lidé zmiňovali nedostatek parkovacích stání. V dotaznících bylo zmíněno několikrát návrh na kamerový systém především z hlediska drobných nehod při parkování. Ze služeb nejčastěji lidé zmiňují drogerii, restauraci, kavárnu, obchod s obuví a také banku nebo spořitelnu a lékaře. Velké množství by také uvítalo více laviček. Dále také další prvky pro děti, místo pro grilování, workoutové hřiště a odpočinková místa. Tématem je také přechod přes E55. Také se často zmiňuje více zeleně, stromů nebo květinové záhony.

Popište trasy (pěší i kolo), kudy přes území nejčastěji chodíte nebo jezdíte na kole. Chybí Vám v území nějaké cesty a propojky? Jsou v území pro Váš pohyb nějaké výrazné překážky? Popište nám je.

Nejčastější jsou logické cesty ze sídliště k Penny a směrem k poště a škole. Dále také na náměstí a do krajiny – směr Skřidla, ale samozřejmě i další. Pozitivně vnímaný je podchod pod E55. Využívany jsou samozřejmě všechny chodníky a také vyšlapané cesty, které jsou schůdné jen za sucha. 

Lidem chybí chodníky od sídliště k autobusovému nádraží, okolo školky, okolo “Lyeráku” a další vyšlapané úseky. Několik stížností je na zvlněný chodník v ulici Školská. A na chodníky obecně ve špatném stavu nebo místa, kde překáží v průchodu auta. Důležité je pro lidi bezpečné překonání E55 jak u sídliště tak u benzinky.

Existuje pro Vás v území místo, které považujete za „centrum“ nebo „těžiště“ setkávání a aktivit? Pokud ne, kde by podle Vás mohlo takové místo v rámci území být a co byste tam chtěli dělat (může být zmíněna i stavba)?

Lidé většinou vnímají, že na sídlišti takové centrum není a že největší soustředění lidí je jednak u Penny, kde je prý největší pravděpodobnost někoho potkat nebo také Plzeňka, která je jistým místem setkávání. Podobně také funguje prostor před kinem a kavárna, kde se setkává mnoho lidí. V odpovědích také zaznělo, že jako centrum vnímají náměstí, obzvlášť když fungovala Kavárna u Jakuba.

Jako potenciální prostor pro lokální centrum naprostá většina lidí vnímá plochu mezi školou a sídlištěm. Vidí jí spíše jako parkovou, relaxační a více věnovanou dětem. Jako zajímavý námět se také zdá prostor u dětského hřiště u Penny, kde je jistě mnoho lidí.

Podělte se o Váš názor na noční osvětlení ulic: je podle Vás dostatečné? Jsou místa, kde byste ubrali nebo přidali lampy?

Většina lidí vnímá veřejné osvětlení jako dostatečné. Dále vypsaná místa a náměty jsou většinou nápady jednotlivců: více světla u pošty, za paneláky u E55, pod ZUŠ  v zatáčce u zahrádek, méně na autobusovém nádraží (více lidí). Také zazněl návrh logičtěji pracovat s barvou světla (teplejší v klidnějších místech bez dopravy) a postupně obměňovat svítidla za úspornější. Několik lidí také navrhuje ztlumení veřejného osvětlení v pozdních nočních hodinách.

Kde by podle Vás mohla být umístěná prohlubeň nebo plocha, kde se bude krátkodobě zadržovat a pomalu zasakovat dešťová voda zachycena ze střech bytových domů? 

Nejčastěji se objevoval návrh na vytvoření takové plochy před poštou, kde bývaly rybníky nebo do “Lyeráku”. Častou odpovědí také bylo do zeleného pásu okolo E55. Objevily se také obecnější odpovědi – mezi panelovými domy. Někteří lidé se bojí podmáčených ploch a s tím spojeného výskytu komárů.

Jaký máte názor a zkušenost s parkováním v území? Máte pocit, že je aut v prostoru mnoho, často Vám místo pro auto schází? Je podle Vás dostatečná kapacita vyhrazených a zpoplatněných parkovacích míst?

Naprostá většina lidí vnímá, že je nedostatek parkovacích místa a na sídlišti po 18. hodině není možné zaparkovat. Společně s tím menšina neřidičů vnímá obrovské množství aut a ploch pro ně. Auta stojí i kde nesmí a znepříjemňují nemotorový pohyb. Několik odpovědí reflektuje špatnou řešitelnost situace vzhledem k počtu lidí na sídlišti a zvyšujícímu se počtu aut na osobu. Lidé také píší o zónách a omezení počtu aut na byt nebo o služebních vozech a dodávkách, které “zabírají” parkovací stání.

V jaké vzdálenosti obvykle parkujete své auto od vchodu bytu? Vlastní odpověď uveďte v metrech.

Jak bystesi představovali okolí domů v území ? – co by v něm nemělo scházet?

Zastínili byste nějaké místo před větrem a sluncem pomocí zeleně? Vyskytuje se v území zeleň, kterou byste naopak odstranili? Kde?

Většina lidí se k odpovědi nevyjádřila. Několik lidí v odpovědích považuje za nevhodné břízy, které někdy zanáší střechy, dělají nepořádek a jsou alergeny. Několik lidí píše o větším ozelenění pásu u E55. Někteří lidé si také stěžují na stromy v blízkosti oken bytů. Několik lidí také považuje za nevhodné a nebezpečné  modříny.

Otázka především pro ty, kteří přímo v území bydlí. Stáli byste o vznik “sousedských” (společných) „zahrádek“ u Vašich domů (např. květinové předzahrádky, zeleninové záhony apod.), o polosoukromé (lehce oddělené) prostory s posezením? Jak byste si představovali Vaše zapojení, způsob péče o takový prostor a režim jeho využívání ?

Většina lidí by o vznik takových prostor nestála. Několik lidí bylo pro, a někteří mají vlastní zahrádky.

Chtěli byste se zapojit do vylepšení lokality vlastním přičiněním – osobně upravit konkrétní prostor v území, který by byl pro Vaši osobní zapojení vyhrazen? Kde by takový prostor měl být ?

Většina lidí buď neodpověděla nebo by se zapojit nechtěla. Někteří však nejsou proti a spíše by záleželo na formě, místě a projektu.

Kterou část řešeného území byste realizovali a upravili jako první?

Mezi jinými byly nejčastějšími odpověďmi ulice Družstevní, vozovky na sídlišti a dětská hřiště.

Výsledky procházky a besedy s občany

V rámci analýz jsme také zorganizovali společnou procházku územím s občany, kteří se mohli aktivně zapojit svými komentáři a návrhy k formování dojmu a potřeb jednotlivých míst. Vzniklo několik ideových skic.

Na závěr jsme představili, jak čteme řešené území a kde vidíme jeho problémy a potenciály. Nad prezentací pak vznikla debata, ze které vzešla následující SWOT analýza.

SWOT analýza – silné a slabé stránky, potenciály a hrozby

Využili jsme tento tradiční analytický nástroj pro identifikaci existujících silných a slabých stránek místa a ukazuje možnosti budoucího vývoje. Přehledná analýza zahrnuje také podněty od obyvatel – účastníků společné procházky a diskuze nad územím.

Silné stránky: 

Zelený pruh podél silnice E55, který funguje nejen jako bariéra, ale v důsledku absence jiných ploch, jako plocha venčení nebo procházek. Výhodou Sídliště je nádrž Layrerák, pozůstatek odvodnění polí na západ od města.
Vhodně komponuje přechod mezi sídlištěm a volnou krajinou a je zajímavým prvkem veřejného prostoru, který užívají obyvatelé hlavně v zimě. Je výrazným estetickým prvkem městské krajiny. Kromě toho má vliv na zmírnění teplotních výkyvů v létě. Vnitrobloky a prostory mezi bloky domů jsou ve vhodném měřítku a proporci, takže rozdrobují velké hmoty paneláků a zároveň umožňují lepší oddělení různých dějů ve veřejném prostoru do menších ploch na klidové a aktivní prostory.

Velmi silnou stránkou je pěší dostupnost a to jednak do centra města a také k občanské vybavenosti, která se nachází v rámci Družstevní a Sídliště, a také prostupnost do krajiny.

Slabé stránky:  

Kolize dopravy s chodci, zejména na Družstevní a v samotném prostoru ulice Sídliště, kde zaparkovaná auta omezují průchodnost chodníků a znepřehledňují přechody přes vozovku. Stav pochozích ploch je zásadní slabinou prostoru. Nejde přitom pouze o šířkové rozměry, které nezohledňují hustotu pohybu lidí. Materiálové řešení a návaznost chodníku a plácků je opomíjeným detailem, který má vliv na pohodlnost tras a atraktivitu prostředí.  Co dále snižuje dojem z veřejného prostoru, je stav stání odpadních nádob. Ty jsou v převážné míře umístění volně do prostoru, nebo pokud mají vymezený prostor, tak se nachází na exponovaném místě (např. kino, coop..).

Dalšími vnímanými slabinami v území jsou parkovací stání (na Sídlišti je problém najít místo blízko u bytu), roztříštěnost materiálového a barevného pojetí fasád bytových domů, hluk zvýšený od silnice E55, vedení VN vzduchem v zeleném pásu u E55 a skladba vegetace. Mezi slabiny také patří poloha trafostanice u ZŠ, zabírající cenný prostor. Stávající stromy mají podobný věk a tím pádem začnou odumírat stejně, chybí zde souvislá náhrada mladými jedinci a různověké stromové patro. Také se v území vyskytuje mnoho nevhodných druhů vegetace. 

Příležitosti:

Vytvoření souvislého pěšího a cyklistického propojení mezi jednotlivými body zájmu v území a mezi zbytkem města a zeleným pasem. Propojení v zeleni, podél trasy E55 s množstvím menších míst k zastavení. Možnost vytvořit pobytová místa u zeleného pasu E55 a mezi bloky bytových domů. Na to navazuje vytvoření městského parku jako hlavní pobytové plochy a vytvoření pěšího průchodu západně od penny směrem k podchodu k zastávce ČD.

Prostor u nádrže Layrerák by bylo vhodné využít jako pobytovou a sportovní plochu, propojující sídliště s krajinou a zahradami. Odvodnění střech panelových domů zajistit pomocí povrchové a podpovrchové drenáže vedoucí do Layreráku, případně vsakování vody z těchto ploch na místě do průlehů a poldrů. Vybudování dálnice dopravné odlehčí silnici E55 a zvýší kvalitu zeleného pásu podél ní. Vnesení nových prvků do veřejného prostoru jako: jednotný mobiliár zvlášť pro Sídliště a zvlášť pro Družstevní, z důvodů odlišení charakteru místa, společné grilování a posezení lidí mezi bloky, mobilní křesílka, lavičky, plochy určené pro vlastní mobiliář obyvatel přilehlých domů. Typy a design veřejného osvětlení bude určen podle typu veřejného prostoru. Doporučujeme, aby se jednalo o technologii s dálkovou regulací, která povede ke snížení světelného smogu.

Prostor před prodejnou potravin COOP je možné využít jako prostor pro náhodné setkávání obyvatel a organizaci malých událostí. Prostor sportoviště ZŠ je velkou příležitostí k propojení celé lokality. V létě (prázdniny) se zde nabízí možnost zpřístupnit hřiště a pohyb skrz něj pro veřejnost. Ze směru od města se zkrátí cesta ke skateparku a na konec Krumlovské ulice (s možným napojením na připravované cyklotrasy směr nádraží a pohyb směr koupaliště) .

Regenerace může poskytnou místa pro nabíjecí stanice elektromobilů. Bytové domy mohou přispět k lepšímu dojmu z veřejného prostoru tím, že se všechny budou řídit jednotnými pravidly (barevnost, materiál, tvar). Do budoucna je možné využít část výmeníkové stanice Sídliště pro účely občanské vybavenosti. Například zde mohou vzniknout klubovny, komunitní centrum, multifunkční prostor nebo proměna na menší parkovací dům.

Hrozby:

Zanedbání veřejného prostoru v důsledku jeho slabého využívání,  ztráta příležitostí pro pobyt a setkávání obyvatel a tím pocitu sounáležitosti s územím. Ztrátou pro území by bylo vyschnutí a další zarůstání nádrže Layrerák, pokud nebude dostatečně napájený přítokem dešťových vod, stane se spíš obtěžujícím prvkem. Nedostatečná drenáž vody u terénních hran a spádů vytváří přeliv vody na zpevněné plochy a zvýšenou vlhkost přízemních bytů.  

Hrozbou je také nehospodárné zvyšování parkovacích ploch v nevhodných místech a tím zvyšování nepřehlednosti při přechodu mezi auty. Příliš vysoké stromy ohrožují pohyb a způsobují stínění bytů.

Shrnutí problémů

1. Kolize žáků a dětí a chodců s dopravou.
2. Nástupní prostory před školními areály – zejména MŠ.
3. Nepropojenost jednotlivých míst zájmu obyvatel, nedostatečná návaznost ploch.
4. Absence vhodných míst na společné a samostatné sezení.
5. Bariéry do krajiny a zájmových míst.
6. Nevhodná výsadba zeleně mezi bloky bytových domů.
7. nevhodné výsadby zeleně v exponovaných místech.
8. Absence většího místa (míst) k pobytu, zejména v těžištích setkávaní.
9. Organizace stání vozidel na Sídlišti.
10. Povrchové znaky inženýrských sítí a organizace stání odpadních nádob.
11. Absence uceleného parku.
12. Napájení nádrže Layrerák srážkovou vodou a jeho odpojenost od ostatního veřejného prostoru.

Širší vztahy a propojení s okolím

Širší vztahy a popis území

Uvažování nad napojením řešené lokality na okolí z hlediska širších vazeb je důležité. Jde o rozpoznání směrů a důvodů pro pohyb obyvatel a definování cílů vycházek a jejich skloubení v logicky návazný a užitečný celek. Řešené území je součástí města, které je spádovou obcí pro mnoho menších obcí z okolí. V tomto řešeném území se nachází základní vybavenost Je však také počátkem cest obyvatel za prací mimo město. Nachází se na rozhraní mezi volnou krajinou a městem.

 

Širší vztahy

Na sever od řešeného území je ve vzdálenosti 0,5 až 1 km vlakové nádraží, které zajišťuje dobré dopravní spojení s Českými Budějovicemi a také s Rakouskem (jde o zastávku dálkových vlaků). Za nádrží Layrerák na severovýchodě navazuje na vstup do volné krajiny zahrady kolem nádrže Houž a dále k nádrži Římov a k Holkovu. Zde je také možné napojení na cyklotrasy. Na východní straně navazuje řešené území na prostor autobusového nádraží s obchody, dále na historické náměstí a ulici Šumavská (známá též jako Žabárna). Z tohoto směru vchází a vychází do území nejvíc lidí a aut. Pro procházky a pohyb je důležité napojení na jižní a západní stranu, kde je lokální propojení slabší, nachází se zde bariéra silnice a domů. Za ní se však nachází koupaliště (cíl procházky), volná krajina směrem na Mojné a také další vlakové nádraží. Tento směr má další cyklistické návaznosti.

Bližší vztahy

Struktura zástavby a ulice

Poloha a charakter veřejného prostoru

Řešené území celého sídliště Sídliště a Družstevní se nachází v západní části města, která je dosti svažitá. Ulice Družstevní je nejvyšším bodem ve Velešíně a v ulici Sídliště se terén svažuje ve dvou směrech a tvoří četné terasy a hrany. Hranice území je jednoznačně vymezena neprostupnou linií silnice E55, rodinnými domy v ulici Krumlovská, domy kolem historického jádra města, blokem rodinných domů a zahrad, nádrží Layrerák a Penny Marketem.

Historicky bylo celé území ornou půdou, poli, kterými procházelo několik přístupových cest ze západu a severu. Nacházela se zde i dvojice rybníků (nádrží), které zachytávali vodu z polí na západě a propouštěli ji pak níže přes Layrerák do toku Malše. Tyto dvě vodní plochy zanikly, když se z polí stalo v 70. letech Sídliště a Družstevní a jejich přítoky byly odkloněny.

Sevření mezi silnicí celostátního významu a historickou strukturou města způsobilo, že i když je Sídliště produktem socialistické prefabrikované bytové výstavby domů “v parku”, tak mezi sebou vytváří měřítkem a proporcí zajímavé a “uchopitelné” prostory a vnitroblok. Domy mají 4-8 podlaží a pochází z 2. poloviny 70. let. Jsou se zde potraviny, hasičská zbrojnice, ústřední kotelna, a hospoda. Zpevněné plochy mezi domy mají různé materiály a kvalitu, je tu málo vyšlapaných stezek. Zástavbu od silnice dělí širší pás zeleně, výraznamný prostorový prvek, zlepšující mikroklima, který slouží jako náhradní park.

Družstevní je formou i náplní různorodé území. Nachází se zde instituce nadmístního významu: ZŠ se sportovištěm, ZUŠ, MŠ, knihovna, pošta, kino, kavárna, infocentrum, multifunkční sál, skatepark a volné plochy (jedna z mála větších volných travních ploch města), bytové domy a zahrádky. Tato louka je také dělící prostor, probíhají zde různorodé akce, i hasičské závody. Domy jsou nižší, 2-5 podlažní a pochází z 40.-70. let. Zpevněné plochy jsou nesourodé, často nelze rozlišit mezi chodníkem, pobytovou plochou a vozovkou. Je zde více vyšlapaných stezek, bariér a nevzhledných detailů: neupravené prvky inženýrských sítí, schody, obruby, části plotů. V nejvyšším bodě stojí lokální dominanta – vodárenská věž. Díky poloze na kopci jsou prostory nadmíru prosluněny, hmota ZŠ vhodně chrání většinu prostorů před nápory západních větrů.

Mapování vztahů v území

Doprava a parkování

Území je dobře dopravně obslouženo, dimenzemi komunikací poplatné době svého vzniku. Neprochází zde žádná tranzitní trasa, všechny jízdy končí v území, a všechny komunikace jsou místní, přičemž křižovatka s ulicí Šumavská u hasičské zbrojnice slouží jako hlavní směr výjezdů hasičů. Z hlediska regenerace sídliště jsou podstatné šířky vozovek (dopravních pruhů), typ a rozmístění parkovacích stání a přechody mezi vozovkou a chodníkem, případně řešení sjezdů. V ulici Sídliště jsou komunikace obousměrné, v dostatečné šířce pruhu pro vytáčení vozidel, s velkorysými poloměry v křižovatkách s ulicí Školská a Šumavská. Parkovací stání jsou kolmá a bez potřebných předělů, takže vytváří souvislou řadu těsně navazující na odpadní nádoby, a někdy nerespektující vyhrazená místa nájezdů. Na mnohých místech jsou blokovány nájezdy pro požární vozy k domům. Chodníky přiléhající ke stáním jsou úzké a převisy vozů zabírají podstatnou část jejich šířky. V ulici Družstevní je část komunikace jednosměrná, patrně z důvodů zúžení a omezení pohybu ve stejné ploše, po které chodí žáci do školy. Před kinem je celá plocha řešena jako parking, který svým řešením nakládá s prostorem nehospodárně a zabírá cenné místo.

Studie vytíženosti parkovišť Sídliště - % volných míst ráno, na oběd, večer a o víkendu

Parkování

Na Sídlišti je celkem 449 parkovacích stání, pokud počítáme s vyhrazenými místy u Penny marketu. Při hrubém porovnání s počtem bytů, u kterých uvažujeme plochu do 100 m2, chybí v území 173 stání při dodržení požadavku 1 stání na 1 byt. Obyvatelé si stěžují, že je obtížné najít parkovací místo v blízkostí domova. Na druhé straně, z průzkumu obsazenosti stání, který zpracovalo město, plyne, že v každé denní době je rezerva cca 20 neobsazených stání. Parkovací stání v těsné blízkosti bytových domů jsou obsazena zejména večer a přes noc. Parkovací stání dále od bytových domů nejsou tak vytížená a vždy se tam najde volné místo.
Družstevní má celkem 92 značených parkovacích stání (mimo dvora ZŠ a ZUŠ), jež slouží pro potřeby občanských staveb. Nachází se zde cca 64 bytů, teoreticky je k dispozici 28 parkovacích míst pro MŠ a budovu kina a infocentra. Parkoviště před kinem bude také využíváno pro potřeby budoucího Spolkového domu.

Celkově lze shrnout, že v některých částech lze dopravní prostory zmenšit ku prospěchu pochozích ploch a parkovací stání by bylo vhodné přeskupit. V některých místech je možné parkovací stání i zrušit a v území jsou vhodnější plochy, kde by bylo možné stání umístit. Nebo s mírným navýšením stávajícího počtu rozšířit i ve formě nerušícího parkovacího domu ve svahu (viz schéma). V každém případě je potřeba před bytovými domy zachovat nástupní plochu pro hasiče a zabezpečit její přístupnost a prioritizovat prostor chodců s minimalizací překonávání výškových rozdílů ve prospěch pěší (a pomalé cyklo) dopravy.

Pěší pohyby a cesty

Území je protkáno sítí zpevněných pěších cest, některé optimálnější směry chybí, což je poznat na vyšlapaných pěšinách. Důležité je propojit pohodlně, přehledně a bezpečně všechny potřebné směry např. k budovám veřejné vybavenosti a směrem k zastávce ČD. Na mnohých místech musí chodci překonávat výškové rozdíly způsobené sjezdy a nájezdy nebo přechody přes obslužné komunikace. Nyní chybí zejména pohodlný příčný spoj města a škol a knihovny, který by byl oddělený od dopravy, a podélné spojnice dolní části Sídliště s prostorem před ZŠ a kinem. Z předešlých map je také patrné, že zelený pás u E55 je hojně využíván pro pohyb pěšky a na kole a mohl by být využit jako “zelená” spojnice podél celého prostoru a zpřístupnit tak skatepark, ze severu. Vytvořil by se tak žádaný spoj od ul. Krumlovská až k podchodu E55 za Penny marketem. Cyklisté dnes tento směr nemohou využívat a pro přechod městem musí volit Krumlovskou, náměstí V.I. Kamarýta a Budějovickou.

Město vlastní většinu parcel mezi bytovými domy v území a budovy a areály ZŠ a MŠ a také všechny komunikace. V území je tak zabezpečena plynulá městská plocha, pouze s několika zúženími, “hrdly” – mezi poštou a zahradou MŠ, u zeleného pásu vedle E55 a v zeleném svažitém pasu u hospody Plzeňka. Za Penny marketem se vyskytuje místo, kde je propojenost v malé ploše přerušena vlastnictvím státního pozemkového úřadu. Vedení inženýrských sítí vyvolává na parcelách věcná břemena služebnosti a vedení, která v zásadě nebrání rozvoji. Město je zřizovatelem ZŠ a MŠ. S vlastníkem a provozovatelem ZUŠ je možná kooperace při zabezpečení prostupnosti a vhodném užívání celého území. Parkoviště Penny marketu poskytuje obyvatelům část stání pro odstavování jejich vozidel, co se nedá považovat za trvalé řešení parkování.

Limity

Omezením při úpravách parteru veřejného prostoru a výsadbě nové zeleně je vedení inženýrských sítí, zejména teplovodů a mělce uložených kabelových vedení, nebo stožárového vedení VN. Plocha dvora a sportoviště ZŠ je do jisté míry bariéra pohybu směrem ke skateparku nebo pásu u E55. Výrazným prostorovým omezením je zahrada a oplocení České pošty, které zasahuje do předprostoru školy. Nachází se zde budova trafostanice, stojící v ose prostoru propojující Družstevní se Sídlištěm. Tato stavba by mohla být přesunuta na vhodnější místo v blízkosti. Budova regulační stanice plynu má sice ochranné pásmo, ale působí dobře jako prostorově dělící prvek.

Zeleň

Na plochách je dominujícím prvek pravidelně kosený trávník v poměrně dobré kondici. Stromové patro je tvořeno z velké části solitérně stojící stromy, v menším zastoupení jsou stromořadí a skupiny stromů jsou zastoupeny v pásu podél E55. Obecně je vzrostlá zeleň ve velmi dobrém stavu, ale na mnohých místech se vyskytují nevhodně vysazené druhy stromů, bez zjevné výsadbové koncepce. Navíc jsou stromy převážně stejného stáří, což představuje problém s kontinuitou porostu do budoucna. Keřové patro je minimalizováno na živé ploty a keřové záhony okrasného charakteru (kromě zeleného pásu E55). Obvykle jejich menší zastoupení vychází z dojmu, že husté keřové skupiny mohou na veřejných prostranstvích v noci skrývat nebezpečí a jejich absence vede k větší přehlednosti prostoru, což ovšem nemusí být při vhodném rozvržení porostů pravdou. Okrasných záhonů je na sídlišti minimum a většinou se nacházejí v předzahrádkách jednotlivých vchodů do bytových domů.

Kompletní dendrologický popis stavu zeleně v území tvoří samostatnou kapitolu analýz, která bude připojena na konec.

Koncepční schema souhrnně zobrazující nalezené potenciály

Závěr – hlavní poučení z prostoru a jeho potenciály

I když jsou strukturálně a terénně území Sídliště a Družstevní odlišné, tak tvoří jeden společný prostorový a provozní celek. Spojující plochou je zelený pás E55 a velký travní prostor před poštou. Z analýzy je možné udělat závěr rozdělený do následujících souhrnných bodů:

1. V území existují neartikulovaná “těžiště” – místa dějů a pohybu lidí, nijak architektonicky rozvinuta, vymezena a vybavena.

2. Pěší pohyb a pobytová místa – chybí propojení jednotlivých míst jednotícím designem, který by pomohl dělit prostory dle typu užívání na jednotlivé celky. Posílení cest do centra města.

3. Parkování – protichůdnost tendencí, není vůle na navyšování počtu stání, podle průzkumu se v území v každé denní době nachází volná místa, ale nejsou vhodně v území rozmístěna.

4. Silná poptávka po propojování do širšího území a zvýšení průchodnosti území k jednotlivým místům zájmu (např skatepark, hřiště u Penny, zastávka ČD).

5. Potřeba umístit plochy pro pěší pohyb oddělený od vozovek a rozšířit chodníky v ulicích.

6. Chybí různorodá místa pro posezení. Jednak samostatná místa pro 1 – 3 osoby, a také sezení velkého počtu lidí, která by nerušila své okolí.

7. Chybí koncepce zeleně, stanovující vhodné druhy k výsadbě, která by odrážela charakter jednotlivých míst, nebo tras.

8. Nahodilé prvky technické infrastruktury.

Kulaté stoly

Dne 2.10.2023 proběhlo pracovní setkání s občany Velešína. U pracovních stolů jsme probírali a řešili úpravu a nápady k našemu pracovnímu návrhu území v okolí ulice Družstevní a Sídliště. Níže si můžete prohlédnou fotografie z průběhu a výchozí koncept řešení Sídliště, který zde byl představen.
Následovalo vyhodnocení kulatých stolů a připomínkování od obce.

Za základě těchto připomínek byly obě studie přepracovány a průběžně konzultovány s vedením obce, městským architektem či členy hasičského sboru. Na dalších stránkách následuje kompletní studie včetně krajinářského, dopravního a technického řešení, vč. řešení hospodaření s dešťovou vodou.

Hrubopis návrhu nových ploch a vegetace kolem Sídliště

Návrhová část

V následující kapitole představujeme detailní návrh území Sídliště, který vzešel jednak z analýzy města, ale také z podnětů občanů a vedení obce města Velešína.

Tematické koncepční okruhy

Regenerace veřejného prostoru si vyžádá návrhy v několika okruzích, načrtnutých níže. Základním principem je vytvořit nebo posílit “lokální centra” v těžiťových prostorech. Dále je důležité řešit atmosféru prostředí, ve kterém se pohybují lidé, a zabezpečit různorodost a pohodlí při pohybu a užívání veřejného prostoru. Důležité bude vytvořit hierarchii jednotlivých prostorů protékajících územím. Jednotící design pomůže zvýšit kvalitu a atraktivitu, zároveň ale musí umožnit jasnou odlišitelnost jednotlivých typů prostoru.

Základem by mělo být vytvoření určité sítě pěších prostorů, které by se od sebe odlišovaly podle svého různého charakteru a budou fungovat jako trasy mezi místy. Mezi nimi nebo podél nich mohou vznikat tématicky zaměřená místa, která by poskytovala možnosti sportu, sezení, hry, nebo venkovního umění, nebo menších společenských aktivit.
Výraznou městotvornou úlohu v území má také doprava vč. dopravy v klidu. V rámci studie jsou nalezeny ideální šířky a trasy komunikací, optimální poloměry a povrchy vč. nových přechodů.

Posledním okruhem je hierarchizace městské zeleně, nastavení její péče ve vztahu ke klimatické změně či propojenost těchto ploch tzv. zelenými prsty.

Nová veřejná prostranství a jejich propojenost
Prostupnost územím
Body zájmu pro děti a dospělé
Dopravní koncept
Koncept městské zeleně a jeho propojenosti

Celková situace

Celková situace

Celková situace zobrazuje kompletní návrh oblasti Sídliště vč. nových povrchů – komunikace, chodníky, krajinářského a dopravního řešení či mobiliáře. Detailněji je každá oblast vysvětlena v rámci své vlastní kapitoly.

Celková koncepce

Celková koncepce se snaží navázat na Koncepci rozvoje města Velešína všude tam, kde je to možné. Největšími překážkami – limity v území jsou inženýrské sítě. Proto se v některých částech lokality od předchozího dokumentu odchyluje.

Nejdůležitější osou v území je ulice Sídliště, které musí být ponechána funkce dopravního koridoru s obousměrným parkovacím stáním. Nově je však po pravé straně ulice mezi parkovací stání a chodník vsunut zelený vsakovací pás se vzrostlou zelení – stromořadím, který pomáhá ulici působit přívětivějším dojmem. Levá strana ulice je zakončena strmějším svahem, zde se počítá s odovdem srážkových vod z chodníků do průlehu, který tvoří patu svahu.
Celá lokalita byla doplněna zpevněnými chodníky a propojeními tam, kde nyní absentují. Dochází tak k celkovému zprůchodnění místa s důrazem na pěší pohyby.

Orientace v území

Lokalita Sídliště je rozhlednou oblastí a stejně jako mnozí její sourozenci trpí určitou neosobností a unilostí, resp. pro nového návštěvníka je pohyb v těchto místech náročný. Neexistují zde přirozené orientační body (např. dominanty, zajímavé, výrazný mobiliář apod..), návštěvník se tedy nemá podle čeho orientovat.
Kvůli této absenci v rámci studie navrhujeme zejména úpravu předprostorů vstupů do jednotlivých panelových domů tak, aby došlo k barevnému odlišení v rámci dlažby. Tyto koberce tak kolemjdoucího upozorňují na výskyt vstupů.
Prvek orientace skrze rozdílnou dlažbu je použit nejen u vchodů, ale i pro další chodníky – pěší tahy. V území definujeme bezpečnou cestu od Layeráku skrze sídliště, přes hasičskou louku až ke škole. Tato „toulavá stezka“ je doprovázena dětskými zastaveními – např. drobná lezecká stěna, trambolíny, stávající studna, které jsou nezaměnitelnými body v území. Navíc je tato stezka doplněna „drobky“ v dlažbě – jednotlivými kusy barevně odlišné dlažby, aby byl zdůrazněn její odlišný charakter a důležitost oproti jiným chodníkům.
Princip zlepšení orientace se projevuje i ve vnitroblocích bytových domů. Jejich detailní popis viz samostatná kapitola.

Nová veřejná prostranství

V lokalitě byla vytipována 2 nová lokální centra – předprostor COOPu s jeho okolím a Layerák s jeho břehy. Konkrétní návrh je popsán v rámci samostatné kapitoly.

Hasičská louka

Hasičská louka je ponechána téměř ve svém stávajícím stavu, jsou doplněny chybějící chodníky, upravena plocha pro „hasičské hry“ – nově zpevněna, ohniště revitalizováno a doplněno další posezení, navrženy jsou také posedové schody ve svahu na jižním okraji, které mohou tvořit tribunu pro diváky hasičských závodů.

Povrchy

V rámci revitalizace oblasti Sídliště vzniká několik nových chodníkových ploch či jsou poupravena stávající chodníková vedení. Materiálově jsou tyto komunikace řešeny v betonové dlažbě, která však odpovídá koeficientu zásaku (např. dlažba s postranními dutinami apod.).
Plochy komunikací pro automobily jsou provedeny z asfaltu, v místech pro přecházení je tento asfalt probarven (viz dopravní řešení).
Předprostor COOPu, který je novým veřejným prostorem, je proveden v mlatu v okrové barvě.
Všechna parkovací stání jsou pokryta zatravňovací dlažbou. ta je použita i na příjezdové komunikace menších slepých parkovacích ploch.
Po domluvě s hasiči bude zatravňovací dlažba použita i jako nástupí plocha pro IZS (např. u Layeráku vedle bytového domu).

Opěrné zdi

Při rozšiřování chodníků, posunutí komunikací, vyrovnání terénu či umisťování kontejnerových hnízd je nutné na několika místech umístit opěrnou zídku. Ve většině případů se jedná o nízké, gabionové zdi. Pouze lokalita nad hospodou si žádá opěrné zdi vyšší – nahrazuje zarostlý svah, který ustupuje chodníku a parkovacím stáním.

Situace mobiliáře

Mobiliář byl navržen s respektem k manuálu mobiliáře, předloženému městským architektem.

Lavičky
V území se umisťují primárně 2 typy laviček – standardní s opěrkou a područkami (variabilně lze rozpracovat v dalším stupni, ve kterých případech budou lavičky bez područek apod.) a masivní lavička, tvořená jedním kusem dřeva.
První typ lavičky je převažujícím typem ve veřejném prostoru – základní typ, použitelný po celé ploše území. Tam, kde se jedná o plochy krajinného charakteru či o lokální malé veřejné prostory se specifickým geniem loci, se umisťují lavičky masivní. Pro jejich výrobu lze použít dřevo z kácených stromů, které v době stavby budou za hranicí své životnosti.

Koše
V dohledné vzdálenosti od laviček budou umístěny odpadkové koše taktéž z manuálu mobiliáře města Velešína. Doporučuje se neumisťovat lavičky v přílišné vzdálenosti tam, kde se předpokládá vyšší koncentrace lidí po delší dobu (u hřišťat apod).

Stojany na kola
V předprostoru COOpu budou do nově vytvořeného menšího veřejného prostoru umístěny stojany na kola dle manuálu mobiliáře.

Šachové stolky a pingpongové stoly
V předprostoru COOpu budou do nově vytvořeného menšího veřejného prostoru umístěny dva betonové šachové stolky a dva exteriérové pingpongové stoly.

Pobytové schody
Na západním břehu Layeráku či na svahu u hasičské louky jsou umístěny pobytové schody – beton/dřevo.

Opěrná zídka se sedáky
Na malém veřejném prostranství před Coopem je z důvodu vyrovnání terénu umístěna nízká opěrná zeď, součástí které budou i sedáky pro návštěvníky obchodu.

 

 

Detailní popisy mobiliáře viz Tabulka mobiliáře či část Inspirace – mobiliář.

Mobiliář – tabulka prvků
Stávající stav

Stávající dopravní řešení lokality Sídliště tvoří páteřní ulice Sídliště s oboustrannými kolmými parkovacími stáními s několika slepými odbočkami na parkovací plochy. Ve stávajícím stavu této ulice parkují auta neřízeně po obou stranách i na místech, která k tomu nejsou určená (problematické zejména při zásahu IZS apod.). Poloměry těchto odboček jsou mnohdy nadnesené, asfaltová plocha je zbytečně veliká. Chybí několik pěších propojení vč. přechodů pro chodce, které by umožňovaly bezpečný pohyb chodců územím.

Navržené řešení

Ulice Sídliště
Ulice Sídliště je navržena jako obousměrná o šířce 6 m (+ rozšíření v obloucích). Po obou stranách je zachováno kolmé parkovací stání, avšak v zasakovací dlažbě. Je doplněno několik přechodů pro chodce a míst pro přecházení. V místě přechodů či tam, kde je chodník uzpůsoben k přecházení je komunikace pro větší bezpečí chodců zúžena na 5,5 m a barevně odlišena probarveným asfaltem, čímž dochází k vizuální i psychické „brzdě“ pro řidiče automobilů.

Stávající parkovací plochy
Stávající větší parkovací plochy (malá parkoviště) mimo hlavní ulici Sídliště budou zachována ve svém rozsahu, ale nahrazena klimaticky přívětivější zasakovací betonovou dlažbou.

Jednosměrná komunikace podél hospody
Ve stávajícím stavu velmi strmá, obousměrná, avšak málo využívaná propojka po východní straně kolem hospody je nyní zúžená a zjednosměrněná od hasičů směrem na jih.

Plocha před COOPem
Část komunikace v délce od Coopu po hasičskou stanici bude nově vyvýšena do úrovně chodníku tak, aby zde byl umožněn častější pohyb pěších.

Nové parkovací plochy
V území je přidáno několik parkovacích ploch v zatravňovací dlažbě – pod hospodou, vedle hospody, podél hasičské louky.

Koordinační situace

Stávající stav
Ve stávajícím stavu je ulice Sídliště silně zasíťována, což je potenciální problém pro výsadku nové zeleně. Z hlediska zelenotvorného se ukázala nejkomplikovanější trasa teplovodu, který prochází území z jihovýchodu na severozápad. Ten je limitem zejména pro zelenou osu, navrženou již v koncepci rozvoje.

Návrh
V rámci návrhu bylo vynaloženo maximální úsilí vyhnout se sítím a jejím ochranným pásmům. Mezi tyto „hůře přeložitelné sítě“ řadíme teplovod, vodovod, plynovod a kanalizaci. Ostatní sítě – silnoproudé i slaboproudé byly zohleďnovány, ale při silnější koncepci zeleně na ně byly umístěny stromy -s požadavkem na nutné přeložení.

Po konzultaci s vedením města bylo dohodnuto, že tam, kde by měl převážit zájem zelenotvorný – tedy např. důležitá zelená osa spojující parky apod., lze uvažovat i o přeložce náročnější (teplovod a apod.). Tyto stromy jsou v situaci označeny fialově.

Místní centra

Revitalizace Layeráku

V rámci úprav Sídliště je navržena i celková revitalizace Layeráku. Ve stávajícím stavu jsou jeho břehy zarostlé náletovou zelení, vodní hladina je zakalená s nedostatečným průtokem.
Návrh tento prostor očišťuje od nevhodných dřevin, zpevňuje svah a zobytňuje ho. Na západním břehu vzniká schodiště s pobytovými stupni a menším molem, které zasahuje až k hladině.
Cesty okolo Layeráku jsou zokruhovány (bariérově přes shodiště), převažuje betonový chodník, část cesty je z mlatu.
Na jihu je umístěno hlavní, rozlehlejší molo s latánem a odpočinkovými lavičkami – bude se jednat o masivní dřevěnou konstrukci.
Severní břeh je již nyní přístupný pro rybáře. tato cesta bude zachována, k ní bude napojena ještě menší, nezpevněná (šlapáky apod.) cesta, vedoucí do leknínového zákoutí s lavičkou.
Stávající přístup ze severozápadu, který slouží hasičům, bude zpevněn.

Přeprostor před školou

V současné době je vstupní předprostor k základní škole ohraničen vysokým plotem s branou Je tak velmi výrazně odlišen prostor školy a ostatní, venkovní veřejný chodník. V rámci úprav se tento prostor otvírá vůči svému okolí a je rozšířen až po stávající trafostanici. Z jejího okolí hromadně mizí parkovací stání a hlavní pěší tah je pro automobily dostupný pouze ve zvláštním režímu (pouze pro zásobování a IZS). Na východní straně bylo nutné ponechat nástupní plochu pro hasiče, tedy tato plocha zůstává volná bez mobiliáře či zeleně. Jako jedinou instalaci zde navrhujeme tabule pro školní výstavy.
Ostatní, volnou plochu tvoří zvýšené záhony se zelení či masivní krychle k posezení. Do prostoru se vrací také pinpongové stoly. Nově je umístěna knihobudka.

Předprostor před COOPem
Úpravami neutěšeného zeleného svahu před COOPem vznikne nové veřejné prostranství – lokální centrum. Stávající svah bude narovnán do jedné roviny pomocí gabionové opěrky se sedáky. Předprostor bude lemován betonovým chodníkem, jeho vnitřek bude proveden z mlatu. Budou zde vysazeny nové stromy, poskytující stín návštěvníkům. Jako doplnění městského mobiliáře zde budou umístěny dva šachové stolky a dva pingpongové stoly.

Předprostor před hospodou
Stávající zarostlý svah před hospodou bude zachycen pomocí opěrné zdi tak, aby na jeho místě vznikl průchozí chodník a parkovací stání, čímž dojde k doplnění umožnění možných pěších pohybů.

Meziblok s dětským hřištěm
Koncepční pojednání mezibloků mělo vytvořit jedinečné, nezaměnitelné prostory, které by byly „navěšeny“ na klidovou stezku podél E55. Jednotlivé návštěvy těchto bloků by byly cestou do minulosti Velešína, které by doprovázely naučné tabule se základními informaceni.
Tyto mezibloky však mají přírodní charakter na pomezí dětských prvků a land-artového umění/instalace. Nemělo by se jednat o tvrdě definované, oplocené plochy s typovým mobiliářem.
Výjimku tvoří zobrazený meziblok, který tvoří oplocené dětské hřiště ve standardním režimu. Toto hřiště využívá terénní modelace okolí (svah z J na S), na které jsou „nalepeny“ dětské hrátky.

Meziprostory bytových domů – MEZIBLOKY

Koncepce veřejných prostorů mezi bytovými domy je inspirována historií Velešína.

MEZIBLOKY_hradiště odkazuje na nejstarší historii 13. století, právě ve kterém byl založen Velešín jako osada, navazující na stavbu nedalekého stejnojmenného hradu. Návštěvníci se pomocí kombinace dětských prvků a landartových intervencí, jako je vrbový tunel či špalky v terénu mohou přenést počátku středověku.

MEZIBLOKY_těžba připomíná těžební pokusy v 16., ale i v 19. století, kdy se v okolí Velešína těžilo stříbro. Jednalo se o pouze krátké epizody, protože zisky nebyly podle očekávání. Štoly, které byly zaplaveny při napouštění přehrady tak může připomínat i intervence v podobě zatravněných kopců, kterými jsou protaženy trubky, sloužící jako průchozí tunely.

MEZIBLOKY_požáry odkazují na ničivé požáry, které v historii mnohokrát zasáhly obec Velešín a mnohdy zcela významně změnily její architektonickou tvář.

MEZIBLOKY_koněspřežka zobrazuje v historii kontroverzní stavbu koněspřežky, která zahájila provoz v roce 1832.

MEZIBLOKY_spolky navazuje na 19. století a období, kdy ve Velešíně vzkvétala spolková činnost. Jednalo se hlavně o spolky zpěvácký, okrašlovací a hospodářský. Právě na první dva odkazuje meziblok, na kterém se prostírá přírodní bludiště z růží či dětský prvek hlásné trouby/ozvěny.

MEZIBLOKY_sítě připomíná telefonické spojení, které mohli Velešínští navázat již od roku 1885.

MEZIBLOKY_Jihostroj připomíná průmyslovou historii Velešína a s ním i Jihostroj, pravděpodobně nejdůležitější velešínský provoz, který během své historie, sahající až do roku 1919, vyráběl celý sortiment výrobků – např. palivových ventilů, kohoutů a hydraulických leteckých přístrojů.

Krajinářské řešení

Stávající stav řešeného území

Stávající stav řešeného území

Stromy – v řešeném území rostou převážně domácí a zdomácnělé dřeviny. S výraznou převahou je zde zastoupena bříza bělokorá (Betula pendula) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Dále zde rostou vrby (Salix alba a Salix caprea), lípy (Tilia cordata), javory kleny a javory mléče (Acer pseudoplatanus, Acer platanoides), třešně (rod Prunus) a borovice černá (Pinus nigra).
Z velké části se jedná o dospělé jedince. Stadium mladých a dospívajících jedinců je také zastoupeno, velká část nových výsadeb je bohužel ošetřena nevhodným řezem a proto neperspektivní.
Celkově jsou stávající dřeviny ve velmi dobrém stavu – vzrostlí dospělí jedinci s bohatými korunami, jehličnany zavětveny až do spodních pater, velmi vitální a zdravé.
Část stromů byla spontánně zasazena obyvateli sídliště. Vysazeným stromům se zde díky kvalitní půdě daří a dorostli svých maximálních rozměrů. Díky velkému podílu vzrostlých jehličnanů (borovice, smrky a modříny) nazývá nyní mnoho obyvatel vegetační plochy sídliště ´lesem´. Vysoké a mohutné stromy v nich vzbuzují velmi silné negativní emoce. Panuje zde strach z pádu stromů, strach ze stínu a nadlidských rozměrů stromů. Někteří obyvatelé by si přáli stromy odstranit a nahradit je menšími nebo prostor ponechat prostor bez stromů.

Keře – soliterní keře rostou především před vchody do bytových domů. Nejhojněji jsou zde zastoupeny zlatice, jalovce, kdoulovce a tisy (Forsythia x intermedia, Juniperus sabina, Chaenomeles speciosa, Taxus baccata). Keře jsou často tvarovány a upravovány nevhodným řezem.

Skupiny keřů – do této kategorie jsou zahrnuty rozvolněné i zapojené skupiny keřů, dále pak živé ploty. Druhově jsou zastoupeny běžně používané keře pro skupinové výsadby – zlatice, dřišťály, ptačí zob obecný, tavolníky, vajgélie, hlohyně, skalníky, pustoryly (Forsythia x intermedia, Berberis sp., Ligustrum vulgare, Spiraea bumalda, douglasii, thunbergii, Weigela florida, Pyracantha coccinea, Cotoneaster sp., Philadelphus coronarius) aj.

Keřové skupiny jsou nejčastěji založeny na svazích teras mezi jednotlivými panelovými domy. Keře jsou zde vysázeny nahodile, často se jedná o vzrůstné druhy, které jsou redukovány nevhodným řezem.
Krásné keřové skupiny byly založeny jako předsadba stromů lemujících silnici E55. Převládá zde nízký tavolník Douglasův – Spiraea douglasii, skupiny jsou tvarovány do přirozených vlnovek a spolu se vzrostlými stromy a pěšinou vytváří dojem harmonické parkové úpravy.
Celkově je keřové patro ve velmi málo uspokojivém stavu, většina keřů je ošetřována neodborným řezem (střih tzv. do koule a příliš radikální řez), keře jsou přestárlé a pro danou lokalitu byly nevhodně zvolené (příliš vzrůstné a bujné), skupinové keřové výsadby jsou mezernaté a nevzhledné.

Celkový koncept pro návrh
• do celého řešeného území implementovat prvky modrozelené infrastruktury
• použití různorodých vegetačních prvků, rozmanitá druhová skladby – umožní identifikaci obyvatel s konkrétní obytnou zónou
• podpořit výsadby domácích druhů, zároveň použití taxonů odolných vůči současným klimatickým změnám – socho a teplo
• zvýšení ekologické hodnoty celé lokality
• minimalizovat náklady na údržbu

 

KONCEPT NÁVRHU JEDNOTLIVÝCH VEGETAČNÍCH PRVKŮ

Stromy
V části sídliště bude kostra stromového patra tvořena stávajícími vzrostlými stromy. Doplněny budou stromy menšího vzrůstu a vícekmenné formy dřevin. V části Družstevní vznikne nový park, kde je navrhována výsadba několika velkých stromů – např. javor mléč, nebo kaštanovník (Acer platanoides, Castanea sativa), s doplněním stromy středního a menšího vzrůstu ve skupinách.
Nově je navrhováno několik stromořadí. V ulici Sídlištní bude v zeleném pásu vysázeno stromořadí středně velkých stromů. Další stromořadí bude založeno na svahu naproti bytovým domům s č.p. 506 – 508. Zde budou použity menší stromy – muchovníky (Amelanchier arborea ´Robin Hill´).
Na extrémně zatěžovaná místa – prostory parkovišť nebo zastíněná místa před bytovými domy je navrhován osvědčený javor babyka (Acer campestre), případně kultivar s užší korunou (Acer campestre ´Elsrijk´) na podzim barvící do žluté barvy. Tento druh je navrhován i jako stromořadí lemující promenádu mezi kulturním domem a školou.
Na několika místech mezi bytovými domy budou založeny ovocné sady s plodícími stromy, v navazujících plochách jsou pak navrhovány podobné, ale neplodící druhy.

Keře
Stávající keřové patro budu významně redukováno. Nové plochy keřů by měly plnit funkce izolační (např. pás clonící E55), funkci zpevňující (svahy sídliště a Leyeráku), okrasnou (vstupy do bytových domů) a ekologickou (celkově). Dle tohoto rozdělení bude zvolena druhová skladba.
Pro izolační pásy budou vybrány vyšší keře – kaliny, bezy, svídy, střemchy aj. (Viburnum sp., Sambucus sp., Cornus sp. Prunus sp.) s plody pro ptáky, atraktivní květem i podzimním vybarvením.
Na svahy budou vysazovány nízké půdopokryvné keře – skalníky, nízké pámelníky, mochny, tavolníky aj. (Cotoneaster sp. Symphoricarpos chenaultii ´Hancock´, Potentilla fruticosa v kultivarech, Spiraea sp.). Tento jednolitý pokryv pak může být doplněn solitérními keři většího vzrůstu nebo vícekmeny.
Před vstupy do bytových domů budou založeny záhony s nižšími keři. Po konzultaci s obyvateli jednotlivých domů (a v případě zájmu obyvatel o péči o jednotlivé plochy) mohou být záhony doplněny náročnějšími trvalkami, okrasnými travinami, růžemi. Při požadavku snížení náročnosti péče o tyto plochy zde budou vysázeny osvědčené druhy v menších souvislých plochách. Doplněny mohou být soliterně vyšší keře a vícekmeny. Druhová skladba pak bude podobná sortimentu keřů na svazích.

Travnaté plochy
V ploše sídliště jsou navrhovány parkové trávníky a květnaté luční trávníky. Parkový trávník, který vyžaduje intenzivní údržbu a nemá významnou ekologickou hodnotu, je navrhován jen na exponovaných místech, kde bude využíván pro hru a relaxaci, případně pro venčení psů. Ostatní plochy jsou navrhovány k osetí směsí květnatého lučního trávníku. Pro zvýšení atraktivity, různorodosti a ekologické hodnoty místa budou použity různé směsi.

Na vybraných místech (např. sady, které jsou navrhovány mezi bytovými domy) bude použita travní směs, které snese častější sekání. V případě zájmu obyvatel o vyšší podíl pravidelně sečených ploch, je možné v těchto loukách vysekávat různě velké plochy, které můžou být využívány.

Trvalkové záhony
Nový vegetační prvek vyžadující odbornou údržbu (při pletí je nutné rozlišit trvalky od plevele). Do exponovaných míst však vnese barvu, vůni a proměnlivost v čase. Trvalkové záhony jsou navrhovány v novém parku Družstevní a v předprostoru školy, v případě zájmu obyvatel pak před vstupy do bytových domů.

NÁVRH DÍLČÍCH ČÁSTÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
SÍDLIŠTĚ

1. Zelený pás clonící E55
Stávající zelený pás plní svoji funkci jen částečně (je mezernatý, některé taxony neprospívají). Je navrhována dosadba kombinace velkých keřů (směrem k silnici) s předsadbou souvislého pásu s předsadbou nižších keřů.
Široký lem nižších okrasných keřů je již založen v jižní části sídliště. Spolu s vzrostlými stromy a pěšinou v trávníku vytváří velmi příjemný parkový dojem. Dosadba clonícího pásu bude proto komponována v podobném stylu. Místy se podobný styl výsadeb objeví i na svazích a v prostorech mezi bytovými domy. Pro výsadbu budou použity mochny v kultivarech, tavolníky, nízké pámelníky, vajgélie, šeříky, deutzie apod. (Potentilla fruticosa cv., např. Spiraea bumalda, Spiraea cinerea ´Grefsheim´, Weigela ´Piccolo´, Syringa ´Palibin´, Deutzia gracilis ´Nikko´).
Do dělícího pásu budou dále místy doplněny vzrůstné stromy, např. habry a duby (Carpinus sp., Quercus sp.), které zůstávají dlouho olistěny a mohou tak funkci clony plnit téměř celé vegetační období).
Jako dosadby jsou duby navrhovány i mezi stávající stromy na západní straně sídliště (mezi pěšinu a průčelí bytových domů), kde je dostatek prostoru pro výsadbu velkých stromů. Jsou zde navrhovány duby snášející suché a teplé klima – např. dub cer – Quercus cerris, dub balkánský – Quercus freinetto, dub zimní – Quercus petrae.

2. Prostory mezi bytovými domy sídliště
V současné době jsou tyto plochy řešeny jako kombinace velkých stromů (často jehličnany), plošných keřových výsadeb (příliš vzrůstné keře jsou redukovány nevhodným řezem a plochy působí velmi nevzhledným dojmem) a pravidelně sečeného trávníku.
Návrh počítá s postupnou obměnou stromového patra – stávající vzrostlé stromy, které dosáhly své maximální velikosti a svým charakterem evokují spíše les než obytnou zónu (je zde i velké procento jehličnanů, např. smrky a modříny), budou nahrazeny méně vzrůstnými stromy a vícekmeny. Stejný typ stromů bude vysázen i před východní průčelí bytových domů. K vysázení jsou navrhovány např. javor francouzský, muchovník stromovitý, šácholan japonský, okrasné třešně, okrasné střemchy, javory menšího vzrůstu (Acer monspessulanum, Amelanchier arborea ´Robin Hill´, Magnolia kobus, Prunus ´Accolade´, Prunus avium ´Plena´, Prunus padus ´Watereri´, Acer ´Pacific Sunset´, Acer ´October Glory´).

Keřové patro bude částečně obnoveno a částečně založeno na svazích mezi jednotlivými terasami s bytovými domy. Na několika místech pak budou plochy s keři pokračovat až na východní stranu bytových domů a dále na svahy nad ulicí Sídliště. Budou použity nízké půdopokryvné keře – skalníky, nízké pámelníky, mochny, tavolníky aj. (Cotoneaster sp. Symphoricarpos chenaultii ´Hancock´, Potentilla fruticosa v kultivarech, Spiraea sp.). Tento jednolitý pokryv pak může být doplněn solitérními keři většího vzrůstu nebo vícekmeny.
Před vstupy do bytových domů budou založeny záhony s nižšími keři. Po konzultaci s obyvateli jednotlivých domů (a v případě zájmu obyvatel o péči o jednotlivé plochy) mohou být záhony doplněny náročnějšími trvalkami, okrasnými travinami, růžemi. Při požadavku snížení náročnosti péče o tyto plochy zde budou vysázeny osvědčené druhy v menších souvislých plochách. Doplněny mohou být soliterně vyšší keře a vícekmeny. Druhová skladba pak bude podobná sortimentu keřů na svazích.
Zbývající plochy budou osety kombinací parkového a lučního trávníku. Parkový trávník je navrhován okolo herních prvků a podél pěšiny u clonícího pásu. Dále bude parkový trávník udržován na rovinatých plochách před i za bytovými domy tak, aby mohl být využíván pro hru a odpočinek. Plochy na svazích, plochy sousedící s parkovišti a potenciálně méně využívané plochy budou osety luční směsí.

3. Zelený pás v ulici Sídlištní
V celé délce ulice Sídlištní dojde k zásadní změně. Budou zde vybudována nová parkovací stání a založen vegetační vsakovací pás se stromořadím. Pro výsadbu stromů je zde navrhováno použití nových technologií s prvky modrozelené infrastruktury. Voda z chodníků bude spádována do vegetačního vsakovacího pásu. V těchto místech bude pod povrchem vytvořena výsadbová rýha s dostatečným prokořenitelným prostorem se strukturálním substrátem. Dojde tak ke zpomalení odtoku dešťové vody a zároveň efektivnějším využívání vody pro růst stromů.
Pro stromořadí jsou navrhovány stromy menšího vzrůstu tak, aby nestínily okna bytových domů. Jsou uvažovány dvě varianty.
První varianta počítá s kombinace tří taxonů – muchovníky, okrasné třešně a střemchy. Dané druhy jsou podobného vzrůstu, takže stromořadí bude působit jednotným dojmem, díky rozdílné době květu však dojde k částečnému rozlišení jednotlivých úseků ulice a lepší identifikaci obytných zón.
Vybrané taxony:
muchovník stromovitý (Amelanchier arborea ´Robin Hill´, (výška – 6 – 8m; šířka – 3 – 5m), plnokvěté okrasné třešňě (Prunus avium ´Plena´, (výška – 6 – 12m; šířka – 3 – 6m)
střemcha obecná (Prunus padus ´Watereri´, (výška – 6 – 12 m; šířka – 6 – 10 m)
Druhá varianta počítá s klasickým stromořadím s použití jednoho taxonu. Zde je doporučena plnokvětá okrasná třešeň – Prunus avium ´Plena´.

4. Náhrada velké skupiny bříz v severním cípu ulice Sídlištní
V souvislosti s navýšením kapacity parkovacích míst a rozšířením prostoru parkovacích stání až k severní části ulice Sídlištní, dojde k odstranění větší části stávající skupiny bříz u bytového domu s č. p. 458.
Návrh počítá s náhradní výsadbou podobného charakteru v nejbližším okolí. V dnešní době se od výsadby klasických bříz v urbanizovaném prostředí ustupuje z důvodu šíření alergenního pylu. Proto budou stávající břízy bělokoré (Betula pendula) nahrazeny různými druhy a kultivary bříz ve vícekmenné formě. Bude použita například bříza himalájská, bříza černá, bříza papírová (Betula jacquemontii, Betula nigra nebo Betula papyrifera). Travnaté plochy v této části budou přeměněny na květnatý luční trávník s drobně kvetoucími bylinami, doplněny budou bíle kvetoucí keře.

5. Dětské hřiště u Penny
V prostoru hřiště budou odstraněny stávající stromy v havarijním stavu a přestárlé stromy tvarované hlavovým řezem. Budou zde vysázeny stromy okrasné květem a stromy se zajímavými plody, které můžou být použity pro hru – např. šácholan japonský, ambroň západní, turecká líska nebo okrasné jabloně (Magnolia kobus, Liquidambar styraciflua, Corylus colurna nebo rod Malus).

6. Břehy Leyeráku
V rámci revitalizace rybníka je navrhována i obnova stávajících porostů na jeho březích. Západní břeh je velmi svažitý a v současné době jsou zde vysázeny středně velké keře a stromy. Na svah byla bohužel položena geotextilie, která brání přirozenému rozrůstání keřů a zpevnění svahu jejich kořeny.
Návrh počítá s odstraněním geotextilie, zpevněním svahu haťováním a kokosovou rohoží a osázením menšími a půdopokryvnými keři. Stávající stromy budou ošetřeny a ponechány.
Východní, více osluněný břeh s mírným sklonem bude doplněn travinami, vodními rostlinami a menšími keři tak, aby zde bylo vytvořeno útočiště pro vodní ptactvo.
V severním cípu budou vysazeny kvetoucí vodní a mokřadní rostliny – např. kosatce, kyprej vrbice, lekníny nebo stulíky (Iris pseudacorus, Lythrum salicaria, Nymphaea alba nebo Nuphar lutea).

7. Lemové společenstvo jižně od Leyeráku
Zde je navrhována výsadba vyšších keřů s plody pro ptáky a jiné drobné živočichy. Vysazeny zde budou kaliny, pámelníky, trnky, růžové keře, rakytníky, dříny, bezy, lísky apod. (Viburnum opulus, Symphoricarpos albus, Prunus spinosa, Rosa canin, Rosa multiflora, Hypophae rhamnoides, Cornus mas, Sambucus nigra, Corylus avellana apod.). Místo není nijak dopravně exponované, plody tak mohou být využity i pro sběr obyvateli sídliště.
Podrost bude tvořen květnatým lučním trávníkem.

8. Sáňkovací kopeček a jeho okolí
Stávající vzrostlé smrky v tomto prostoru budou na přání obyvatel odstraněny. Stávající borovice budou ponechány a doplněny novými výsadbami borovic lesních (Pinus sylvestris), bíle kvetoucími plnokvětými třešněmi (Prunus avium ´Plena´) a vícekmennými muchovníky (Amelanchier lamarckii). Budova výměníku bude odcloněna velkými keři a bude zde ponechána volná svažitá plocha pro sáňkování.

9. Sad mezi bytovými domy
V travnatém prostoru mezi bytovými domy bude založen sad s různými odrůdami třešní. Plodící odrůdy mohou být doplněny i odrůdami sterilními (pokud by obyvatelé měli obavu z množství plodů). Pod stromy budou založena květnatá louka. V severní části prostoru bude ponechán parkový, pravidelně sekaný právník pro hru a relaxaci.

10. Oddychový prostor před prodejnou COOP
Zde bude založen pravidelným rastr (bosket) z malokorunných stromů. Jako vhodný druh byl zvolen muchovník stromovitý (Amelanchier arborea ´Robin Hill´, (výška – 6 – 8m; šířka – 3 – 5m) se vzdušnou korunou, drobnými bílými květy a výrazným žlutooranžovým podzimním vybarvením. Tento druh má zároveň návaznost na stromy ve stromořadí v ulici Sídliště (varianta A).

11. Svah nad restaurací
Zde bude odstraněna mohutná neprostupná clona jehličnatých dřevin. Dojde tak vizuálnímu propojení prostoru hasičské louky a herního prostoru u restaurace (pod svahem).
Na svahu bude založena květnatá louka a vysazeno několik větších solitérních stromů (ve východní části, kde stromy nebudou stínit do oken a svah je mírnější). Pro výsadbu byly zvoleny jilmy (nové rezistentní druhy) a javory (Ulmus x hollandica ´Lobel´ a Acer ´Pacific Sunset´, Acer ´October Glory´).
V hernímj prostoru pod svahem bude udržován pravidelně sečený trávník. K dosetí do stávajícího trávníku je doporučována směs pro sportovní trávníky. Svah podél schodů bude osázen půdopokryvnými keři.

12. Cvičná hasičská louka před poštou
Tato plocha musí zůstat z velká části volná pro cvičení hasičů a jiné akce. Stávající trávník bude revitalizován – provzdušněn, vylehčen pískem, doseta bude travní směs pro sportovní trávníky. Díky stávajícím vzrostlým vrbám charakter prostoru sále upomíná na bývalý rybník. K dosázení po okrajích jsou proto navrhovány olše (taktéž doprovodné stromy vodních prvků). Vybrán byl rychle rostoucí druh snášející městské prostředí – olše Spaethova (Alnus x spaethii).

13. Protor u křížku a letité třešně
Zde bude odstraněno stávající stromořadí zničené nevhodným řezem.
Místo je využíváno ke schůzkám a relaxaci převážně dospívající a staršími dětmi, proto zde bude udržován parkový trávník. Od parkoviště bude plocha částečně odcloněna skupinkami vícekmenných třešní (opět mohou být vysazeny různé kultivary). V blízkosti křížku pak bude zasazena lípa srdčitá (Tilia cordata). Nedaleko stávající solitéry třešně bude vysazen nový vysokokmen stejného druhu.

Hospodaření s děšťovou vodou

Využití dešťové vody je důležitým tématem pro navrhování a plánovaní měst. Chceme využít dešťovou vodu ze střech panelových domů k využití ve veřejném prostoru formou: průlehů, zřízením biotopu / přírodního jezírka, zalévání zahrady z akumulační nádrže. Podél silnic a chodníků mohou být zřízeny vsakovací záhony, které by oživily především prostory předzahrádek.

V rámci řešeného území je počítáno v maximální míře se zadržením dešťové vody v místě jejího dopadu pomocí vsaku.

Navrženy jsou následující opatření:

Použití propustných materiálů jako náhrada za nepropustné povrchy:
Parkovací stání budou provedena v zasakovací dlažbě či v dlažbě se širokou spárou
Chodníky, pěší cesty či zpevněné povrhy v rámci drobných veřejných prostranství budou zhotoveny buď z materiálů, splňující koeficient zásaku do 0,5, či budou spádovány max. 2% do okolní zeleně, kde bude docházet k lokálnímu zásaku.

Použití průlehů
– V lokalitě Sídliště budou pod svahy a pod svahem za hospodou vyměněny stávající betonové odvodňovací žlaby vyměněny za vsakovací průlehy, díky nimž dojde ke zpomalení odtoku. Tyto průlehy budou osazeny vhodnými okrasnými rostlinami.
– v lokalitě pod svahem na hasičské louce
– podél komunikace Sídliště – po obou stranách mezi parkováním a chodníkem – voda zde bude svedena jak z parkovacích ploch, tak z chodníků

Akumulační nádrž:
– v oblasti Sídliště (dle studie z roku 2016) – svedena voda ze střech a přivedena do rybníku Layeráku – zvýšení průtočnosti

Zelené fasády , zachytávající vyznačené slepé štíty bytových domů

V rámci navazujících stupňů dokumentace je však nutné ověřit skutečnou míru zásaku pomocí hydrogeologického průzkumu.

Řezy územím
Vize

Nad rámec studie či mimo řešené území jsou koncepčně navrženy tzv. vize – doporučení na případné další prověření. Jedná se o:

1) chodník se schodištěm od Budějovické ulice směrem do kopce k Penny – v současném stavu je zde vyšlapaná cesta, toto propojení je žádané a chybí.

2) přechod pro chodce a chodník v Budějovické v úseku od Layeráku do bezejménné ulice směrem rybník Houž a volná krajina

3) Parkovací stání pro hasiče za budovou hasičské stanice – nutné další prověření, pravděpodobně nutnost opěrky

4)Doplnění stromořadí – navázání na zelený „prst“, spojující nadřazené plochy městské zeleně. Nyní zde vede teplovod a další sítě – nutná přeložka

5)Přechod pro chodce na E55 – v současném stavu lidé přebíhají nelegálně

Inspirace
MEZIBLOKY na pomezí land art/dětské prvky
Odpady, fasády, parking
Hasičská louka
Zelený pás zlonící E55
Okolí Layeráku
Břehy Layeráku
Osázení svahů sídliště
Stromy pro stromořadí
Zelený pás v ulici Sídliště
Vchody do bytových domů
Stromy pro stromořadí
Sídliště – vnitrobloky

Regenerace území sídliště pracovní

48°49'42.8"N 14°27'35.8"E

On-line verze:

https://velesin.cityupgrade.cz

City Upgrade