ulice Sídliště

Obsah

Úvod 1
Fáze 2
Fotografie 3
Historické snímky a mapy 4
Shrnutí vize 5
Participace s obyvateli 6
SWOT analýza 8
Širší vztahy a popis území 12
Mapování vztahů v území 14
Závěr analytické části 16
Tematické koncepční okruhy 17
Kulaté stoly 25

Architektonicko-urbanistická studie

Studie „STUDIE ŘEŠENÍ VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ A PARTERU – VELEŠÍN SÍDLIŠTĚ“ je pořizována z podnětu Města Velešín, zastupitelstva města, souběžně ze studii „STUDIE ŘEŠENÍ VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ A PARTERU – VELEŠÍN DRUŽSTEVNÍ“

Studie bude zpracována týmem architektů, krajinářského architekta, dopravního inženýra a sociální antropoložky, na podkladu přesného geodetického zaměření a v souběho s obdobnou studií v okolí ulice Družstevní.

Podklad a východisko pro návrh je pořízená a schválená tzv. vize města (Koncepce rozvoje), studie se bude řídit jejími doporučeními v relevantních částech a bude řešit:

  • širší vztahy a napojení na okolí;
  • urbanistické a architektonické řešení prostoru – určení a návrh kvalitních míst pro setkávaní a pěší pohyb obyvatel sídliště, zlepšení průchodnosti ulicí Sídliště;
  • řešení krajinářské- zeleň;
  • koncept doplňujícího veřejného osvětlení;
  • koncepce hospodaření s dešťovou vodou;
  • koncept a umístění mobiliáře včetně herních prvků, dalšího vybavení veřejných prostranství včetně umístění kontejnerových stání a jejich přistřešků;
  • řešení dopravy v pohybu (dopravní režim ulic, možnost vedení cyklopruhů) a řešení dopravy v klidu (parkování a odstavovaní);
  • Oživení a kanalizace rybníku Layrerák a lepší zapojení do veřejných prostranství Sídliště a ul Budějovická;
  • sběr dat u cílových skupin (dotazník, rozhovory s respondenty, vyhodnocení);
  • participace s veřejností – organizace kulatých stolů a vyhodnocení sociologem.

Architektonicko-urbanistická studie území bude podkladem pro zpracování povolovací a prováděcí projektové dokumentace. Na finanční podporu realizace bude obec žádat vhodný dodatčný titul.

Uzemi

řešené území na ortofotomapě

Jednotlivé fáze projektu regenerace (červeně zobrazen aktuálně probíhající)

3.

Návrh konceptu

Hrubý návrh zobrazujíjí nákladní principy a ideje pro území

4.

Participace - workshop nad návrhem

Společné dopracování a prezentace konceptu s obyvateli u kulatých stolů

5.

Projednání

Projednání s dotčenými orgány a organizacemi státní správy (AOPK, CRR..)

6.

Čistopis návrhu

konzultace studie před dokončením s objednatelem, zapracování připomínek vzešlých z projednávání, finalizace návrhu a odevzdání

Analytická část

V následující kapitole předkládáme rozbor území, který pro nás bude sloužit jako podklad a východisko při návrhu regenerace ulice Sídliště a přilehlých ploch. Zahrnuje také úvahy a poznatky obyvatelů města Velešín. Protože je tento prostor úzce spjat s prostorem ulice Družstevní, je analytická část spracována společně pro obě řešené území.

Vybrané fotografie stávajícího stavu veřejného prostoru okolí Sídliště

Prohlédněte si prvotní dojmy z problematických míst v území, námět limitů a potenciálů

Pěší spojení nádraží kolem Penny marketu

Využívané propojení na Penny u křižovatky

Rybník Leyrerák s přítokem od pramene u budovy hasičů

Průchod k rybníku od teplárny a potravin Coop

Prostor před COOP potravinami

Prostory mezi bytovkami s potenciálem

Opěrná zeď u hospody "Plzeňka"

Terénne zlomy v ulici Sídliště

Volná plocha po bývalém rybníku před Poštou

Ulice Sídliště

Exponované odpadní stání v potenciálne důležitém prostoru

Důležitý prostor mezi hospodou, hasičmi a potravinami COOP.

Stav mobiliáře

Stav stání odpadních nádob

Zelený pas podél E55

Poptávka pěšího propojení přes E55 do krajiny

Terénní zlom ve směru k rybníku

Volné Plochy s potenciálem podél E55 za plynovou stanicí

Ulice Sídlištní, pěší prostor mimo uliční prostor

Hřiště míčových sportů u Penny marketu

Meziprostory BD, terasovitý terén

Volné plochy s potenciálem, podél E55 za plynovou stanicí

Ulice Sídliště

Prostory před BD, ul. Sídliště

Prostory před BD, ul. Sídliště

Detail provedení polovsakovacích parkovacích stání.

Terénní zlom u BD v ul Sídliště

Exponované odpadní stání v potenciálne důležitém prostoru

Centrální prostor "vnitroblok" BD na ul. Sídliště

Propojení mezi "vnitroblokem" a prostorom před Hasičárnou

Parkování v ulici Sídliště

Meziprostory BD, terasovitý terén

Historické snímky a Stávající mapy

Historie vývoje územi v mapových archiváliích a současný stav území podle map. Pro zvětšení ťuknete pravým tlačítkem myší na obrázek a vyberte možnost „otevřít obrázek v novém okně“

Zdroj: STRAVA, ČUZK Geoportál, Geoportál Jihočeského Kraje, mapy.cz

Mapa 2. vojenského měření, pol. 19 století

C.K. Katastrálni mapa rok 1827

Letecký snímek, rok 1949

Letecký snímek, rok 1950

Letecký snímek, rok 1965

Letecký snímek, rok 1975

Majetovká mapa - červeně obec, zeleně pozemkový úřad, modře ŘSD

Koordinační výkres územního plánu

Studie vytíženosti parkovišť Sídliště - % volných míst ráno, na oběd, večer a o víkendu

Četnost pohybu běžců, mapa využívání stezek

Četnost pohybu cyklistů, mapa využívání stezek a komunikací

Orientační hluková mapa pro noc (stav 2017)

Orientační hluková mapa pro den i noc (stav 2017)

Průběh technické infrastruktury v okolí Sídliště

O čem bude regenerace území?

Město má již schválenou velkou koncepci rozvoje města, která nastavila celkové směrování a strategie zásahů v životě města. Dokument, který je vlastně určitou vizí, jaké by mohlo město být, se z velké částí týká také fyzického veřejného prostoru – předkládá náměty pro vylepšování jeho kvality a atraktivity, prostupnosti pro chodce, pro hledání jasné jednotící “Velešínské tváře” pro ulice, náměstí, zákoutí, vnitrobloky. 

Zde analyzované území Sídliště a Družstevní má v předešlém projektu také své místo. Vize pro tento prostor stanovila několik priorit, zamyšlených jako řešení jejich obecních problémů: nesourodost a nejednoznačná propojenost jednotlivých míst, chybějící místa pro společné sezení nebo pobyt v přírodě, park s vhodnou zelení a parkování. 

Projekty regenerace území Sídliště a Družstevní by tedy měly být v první řadě o propojování důležitých prostorů a směrů jasně vymezenými a pohodlnými prostory pro pěší s atraktivní a vhodnou zelení, větším oddelením automobilové dopravy od pěší dopravy, určením místa pro pobyt ( a aktivity) lidí v městské zeleni. S tím je také spojeno jednoznačnější vymezení ploch parkování a dalších prvků městského prostoru. Celkově se má jednat o navržení takových ploch, bodů a linií, které udělají ze současných lapidárních prostor – propojená místa s vlastním charakterem, která odráží potřeby obyvatel. 

 

Na tyto zjištění a doporučení navazuje a dále zkoumá analytická část obou projektů níže. Protože obě území jsou provozně i prostorově značně propojeny, je pro ně analytická část společná.

Participace s obyvateli

Součástí analýzy území jsou poznatky a podněty od obyvatelů /uživatelů veřejného prostoru. Obyvatelé předali své názory přes dotazník, na komentované procházce s následnou diskuzí nad analýzami prostoru. 

Výsledky dotazníku

Chtěli bychom velice poděkovat všem účastníkům našeho průzkumu. Celkově jsme obdrželi 41 papírových dotazníků a 84 digitálnćh dotazníků. Výsledky šetření potvrdilo mnohé naše pozorování, některé však byly vyvráceny a dostali jsme i několik inspirativních odpovědí. Níže předkládáme sumarizaci odpovědí.

Celkový věk respondentů:

 

Bydliště respondentů:

Když se řekne „Sídliště Velešín“ nebo „okolí ulice Družstevní“, tak se Vám vybaví slova jako:

Nejčastějšími odpovědí byla hesla domov, děti nebo dětství, školáci, paneláky. Dalšími tématy byl jednak špatný stav komunikace (“tankodrom”) a nedostatek parkování a hluk a nepořádek nebo psí exkrementy. Na druhou stranu se objevovaly odpovědi ohledně zeleně, zabrání zeleně auty, výhled do krajiny a klidné bydlení. V několika dotaznících bylo poukázáno na blízkost vybavenosti, nebo konkrétně coop, penny nebo heslo “všude blízko”.

V řešeném území se Vám líbí a pokládáte za hodnotné:

Nejčastější odpovědí byla zeleň, stromy nebo vegetace, také volné zelené plochy. Konkrétně se několikrát objevily sakury u školky. Zeleň okolo E55 a plocha před poštou. Další hodnotou na které se shodlo mnoho lidí byla blízkost vybavenosti – MŠ, ZŠ, ZUŠ,  Penny, Coop, kino i centrum města. Několikrát se také objevil rybník “Lyerák”. Kladně byly hodnoceny dětská hřiště, vodárenská věž, uspořádání bytových domů a také klid. 

Co Vám v území chybí, a chtěli byste mít? Jaké služby a obchody Vám chybí? Případně co byste si v okolí svého bydliště přáli dělat?

Často lidé zmiňovali nedostatek parkovacích stání. V dotaznících bylo zmíněno několikrát návrh na kamerový systém především z hlediska drobných nehod při parkování. Ze služeb nejčastěji lidé zmiňují drogerii, restauraci, kavárnu, obchod s obuví a také banku nebo spořitelnu a lékaře. Velké množství by také uvítalo více laviček. Dále také další prvky pro děti, místo pro grilování, workoutové hřiště a odpočinková místa. Tématem je také přechod přes E55. Také se často zmiňuje více zeleně, stromů nebo květinové záhony.

Popište trasy (pěší i kolo), kudy přes území nejčastěji chodíte nebo jezdíte na kole. Chybí Vám v území nějaké cesty a propojky? Jsou v území pro Váš pohyb nějaké výrazné překážky? Popište nám je.

Nejčastější jsou logické cesty ze sídliště k Penny a směrem k poště a škole. Dále také na náměstí a do krajiny – směr Skřidla, ale samozřejmě i další. Pozitivně vnímaný je podchod pod E55. Využívany jsou samozřejmě všechny chodníky a také vyšlapané cesty, které jsou schůdné jen za sucha. 

Lidem chybí chodníky od sídliště k autobusovému nádraží, okolo školky, okolo “Lyeráku” a další vyšlapané úseky. Několik stížností je na zvlněný chodník v ulici Školská. A na chodníky obecně ve špatném stavu nebo místa, kde překáží v průchodu auta. Důležité je pro lidi bezpečné překonání E55 jak u sídliště tak u benzinky.

Existuje pro Vás v území místo, které považujete za „centrum“ nebo „těžiště“ setkávání a aktivit? Pokud ne, kde by podle Vás mohlo takové místo v rámci území být a co byste tam chtěli dělat (může být zmíněna i stavba)?

Lidé většinou vnímají, že na sídlišti takové centrum není a že největší soustředění lidí je jednak u Penny, kde je prý největší pravděpodobnost někoho potkat nebo také Plzeňka, která je jistým místem setkávání. Podobně také funguje prostor před kinem a kavárna, kde se setkává mnoho lidí. V odpovědích také zaznělo, že jako centrum vnímají náměstí, obzvlášť když fungovala Kavárna u Jakuba.

Jako potenciální prostor pro lokální centrum naprostá většina lidí vnímá plochu mezi školou a sídlištěm. Vidí jí spíše jako parkovou, relaxační a více věnovanou dětem. Jako zajímavý námět se také zdá prostor u dětského hřiště u Penny, kde je jistě mnoho lidí.

Podělte se o Váš názor na noční osvětlení ulic: je podle Vás dostatečné? Jsou místa, kde byste ubrali nebo přidali lampy?

Většina lidí vnímá veřejné osvětlení jako dostatečné. Dále vypsaná místa a náměty jsou většinou nápady jednotlivců: více světla u pošty, za paneláky u E55, pod ZUŠ  v zatáčce u zahrádek, méně na autobusovém nádraží (více lidí). Také zazněl návrh logičtěji pracovat s barvou světla (teplejší v klidnějších místech bez dopravy) a postupně obměňovat svítidla za úspornější. Několik lidí také navrhuje ztlumení veřejného osvětlení v pozdních nočních hodinách.

Kde by podle Vás mohla být umístěná prohlubeň nebo plocha, kde se bude krátkodobě zadržovat a pomalu zasakovat dešťová voda zachycena ze střech bytových domů? 

Nejčastěji se objevoval návrh na vytvoření takové plochy před poštou, kde bývaly rybníky nebo do “Lyeráku”. Častou odpovědí také bylo do zeleného pásu okolo E55. Objevily se také obecnější odpovědi – mezi panelovými domy. Někteří lidé se bojí podmáčených ploch a s tím spojeného výskytu komárů.

Jaký máte názor a zkušenost s parkováním v území? Máte pocit, že je aut v prostoru mnoho, často Vám místo pro auto schází? Je podle Vás dostatečná kapacita vyhrazených a zpoplatněných parkovacích míst?

Naprostá většina lidí vnímá, že je nedostatek parkovacích místa a na sídlišti po 18. hodině není možné zaparkovat. Společně s tím menšina neřidičů vnímá obrovské množství aut a ploch pro ně. Auta stojí i kde nesmí a znepříjemňují nemotorový pohyb. Několik odpovědí reflektuje špatnou řešitelnost situace vzhledem k počtu lidí na sídlišti a zvyšujícímu se počtu aut na osobu. Lidé také píší o zónách a omezení počtu aut na byt nebo o služebních vozech a dodávkách, které “zabírají” parkovací stání.

V jaké vzdálenosti obvykle parkujete své auto od vchodu bytu? Vlastní odpověď uveďte v metrech.

Jak bystesi představovali okolí domů v území ? – co by v něm nemělo scházet?

Zastínili byste nějaké místo před větrem a sluncem pomocí zeleně? Vyskytuje se v území zeleň, kterou byste naopak odstranili? Kde?

Většina lidí se k odpovědi nevyjádřila. Několik lidí v odpovědích považuje za nevhodné břízy, které někdy zanáší střechy, dělají nepořádek a jsou alergeny. Několik lidí píše o větším ozelenění pásu u E55. Někteří lidé si také stěžují na stromy v blízkosti oken bytů. Několik lidí také považuje za nevhodné a nebezpečné  modříny.

Otázka především pro ty, kteří přímo v území bydlí. Stáli byste o vznik “sousedských” (společných) „zahrádek“ u Vašich domů (např. květinové předzahrádky, zeleninové záhony apod.), o polosoukromé (lehce oddělené) prostory s posezením? Jak byste si představovali Vaše zapojení, způsob péče o takový prostor a režim jeho využívání ?

Většina lidí by o vznik takových prostor nestála. Několik lidí bylo pro, a někteří mají vlastní zahrádky.

Chtěli byste se zapojit do vylepšení lokality vlastním přičiněním – osobně upravit konkrétní prostor v území, který by byl pro Vaši osobní zapojení vyhrazen? Kde by takový prostor měl být ?

Většina lidí buď neodpověděla nebo by se zapojit nechtěla. Někteří však nejsou proti a spíše by záleželo na formě, místě a projektu.

Kterou část řešeného území byste realizovali a upravili jako první?

Mezi jinými byly nejčastějšími odpověďmi ulice Družstevní, vozovky na sídlišti a dětská hřiště.

Výsledky procházky a besedy s občany

V rámci analýz jsme také zorganizovali společnou procházku územím s občany, kteří se mohli aktivně zapojit svými komentáři a návrhy k formování dojmu a potřeb jednotlivých míst. Vzniklo několik ideových skic.

Na závěr jsme představili, jak čteme řešené území a kde vidíme jeho problémy a potenciály. Nad prezentací pak vznikla debata, ze které vzešla následující SWOT analýza.

SWOT analýza – silné a slabé stránky, potenciály a hrozby

Využili jsme tento tradiční analytický nástroj, který pomáhá s identifikací existujících silných a slabých stránek místa a ukazuje možnosti budoucího vývoje. Tato přehledná analýza zahrnuje také podněty od obyvatel – účastníků společné procházky a diskuze nad územím. Následuje výčet společně identifikovaných aspektů.

Silné stránky: 

Zelený pruh podél silnice E55, který funguje nejen jako bariéra, ale v důsledku absence jiných ploch, jako plocha venčení nebo procházek. Výhodou Sídliště je nádrž Layrerák, pozůstatek odvodnění polí na západ od města. Vhodně komponuje přechod mezi sídlištěm a volnou krajinou a je zajímavým prvkem veřejného prostoru, který užívají obyvatelé hlavně v zimě. Je výrazným estetickým prvkem městské krajiny. Kromě toho má vliv na zmírnění teplotních výkyvů v létě. Vnitrobloky a prostory mezi bloky domů jsou ve vhodném měřítku a proporci, takže rozdrobují velké hmoty paneláků a zároveň umožňují lepší oddělení různých dějů ve veřejném prostoru do menších ploch na klidové a aktivní prostory. Velmi silnou stránkou je pěší dostupnost a to- jednak do centra města a takéjednak k občanské vybavenosti, která se nacházíje v rámci Družstevní a Sídliště a také do krajiny.  

Slabé stránky:  

Kolize dopravy s chodci, zejména na Družstevní a v samotném prostoru ulice Sídliště, kde zaparkovaná auta omezují průchodnost chodníků a znepřehledňují přechody přes vozovku. Stav pochozích ploch je zásadní slabinou prostoru. Nejde přitom pouze o šířkové rozměry, které nezohledňují hustotu pohybu lidí. Materiálové řešení a návaznost chodníku a plácků je opomíjeným detailem, který má vliv na pohodlnost tras a atraktivitu prostředí.  Co dále snižuje dojem z veřejného prostoru, je stav stání odpadních nádob. Ty jsou v převážné míře umístění volně do prostoru, nebo pokud mají vymezený prostor, tak se nachází na exponovaném místě (např. kino, coop..). Dalšími vnímanými slabinami v území jsou parkovací stání (na Sídlišti je problém najít místo blízko u bytu), roztříštěnost materiálového a barevného pojetí fasád bytových domů, hluk zvýšený od silnice E55, vedení VN vzduchem v zeleném pásu u E55 a skladba vegetace. Mezi slabiny také patří poloha trafostanice u ZŠ, zabírající cenný prostor. Stávající stromy mají podobný věk a tím pádem začnou odumírat stejně, chybí zde souvislá náhrada mladými jedinci a různověké stromové patro. Také se v území vyskytuje mnoho nevhodných druhů vegetace. 

Hrozby:

Zanedbání veřejného prostoru v důsledku jeho slabého využívání,  ztráta příležitostí pro pobyt a setkávání obyvatel a tím pocitu sounáležitosti s územím. Ztrátou pro území by bylo vyschnutí a další zarůstání nádrže Layrerák, pokud nebude dostatečně napájený přítokem dešťových vod, stane se spíš obtěžujícím prvkem. Nedostatečná drenáž vody u terénních hran a spádů vytváří přeliv vody na zpevněné plochy a zvýšenou vlhkost přízemních bytů.  

Nehospodárné zvyšování parkovacích ploch v nevhodných místech a tím zvyšování nepřehlednosti při přechodu mezi auty. Příliš vysoké stromy ohrožující pohyb a stínění bytů. 

Příležitosti:

Vytvoření souvislého pěšího a cyklistického propojení mezi jednotlivými body zájmu v území a mezi zbytkem města a zeleným pasem. Propojení v zeleni, podél trasy E55 s množstvím menších míst k zastavení. Možnost vytvořit pobytová místa u zeleného pasu E55 a mezi bloky bytových domů. Na to navazuje vytvoření městského parku jako hlavní pobytové plochy a vytvoření pěšího průchodu západně od penny směrem k podchodu k zastávce ČD.

Prostor u nádrže Layrerák by bylo vhodné využít jako pobytovou a sportovní plochu, propojující sídliště s krajinou a zahradami. Odvodnění střech panelových domů zajistit pomocí povrchové a podpovrchové drenáže vedoucí do Layreráku, případně vsakování vody z těchto ploch na místě do průlehů a poldrů. Vybudování dálnice dopravné odlehčí silnici E55 a zvýší kvalitu zeleného pásu podél ní. Vnesení nových prvků do veřejného prostoru jako: jednotný mobiliár zvlášť pro Sídliště a zvlášť pro Družstevní, zdůvodůodlišení charakteru místa, společné grilování a posezení lidí mezi bloky, mobilní křesílka, lavičky, plochy určené pro vlastní mobiliár obyvatel přilehlých domů. Typy a dizajn veřejného osvětlení bude určen podle typu veřejného prostoru. Doporučujeme, aby se jednalo o technologii s dálkovou regulací, která povede ke snížení světelného smogu. Prostor před prodejnou potravin COOP je možné využít jako prostor pro náhodné setkávání obyvatel a organizaci malých událostí. Prostor sportoviště ZŠ je velkou příležitostí k vytvoření propojení celé lokality. V létě (prázdniny) se zde nabízímožnost zpřístupnit hřiště a pohyb skrz něj pro veřejnost. Ze směru od města se zkrátí cesta ke skateparku a na konec Krumlovské ulice (s možným napojením na připravované cyklotrasy směr nádraží a pohyb směr koupaliště) .

Regenerace může poskytnou místa pro nabíjecí stanice elektromobilů. Bytové domy mohou přispět  k lepšímu dojmu z veřejného prostoru tím, že se všechny budou řídit jednotnými pravidly (barevnost, materiál, tvar).  Do budoucna je možné využít část výmeníkové stanice Sídliště pro účely občanské vybavenosti. Například zde mohou vzniknout klubovny, komunitní centrum, multifunkční prostor nebo proměna na menší parkovací dům.

Shrnutí problémů
  1. Kolize žáků a dětí a chodců s dopravou.
  2. Nástupní prostory před školními areály – zejména MŠ. 
  3. Nepropojenost jednotlivých míst zájmu obyvatel nebo nedostatečná návaznost ploch.
  4. Absence vhodných míst na společné a samostatné sezení.
  5. Bariéry v pohybu do krajiny a k zájmovým místům.
  6. Nevhodná výsadba zeleně mezi bloky bytových domů.
  7. nevhodné výsadby zeleně v exponovaných místech.
  8. Absence většího místa (míst) k pobytu, zejména v těžištích setkávaní.
  9. Organizace stání vozidel na Sídlišti.
  10. Povrchové znaky inženýrských sítí a organizace stání odpadních nádob.
  11. Absence uceleného parku.
  12. Napájení nádrže Layrerák srážkovou vodou a jeho odpojenost od ostatního veřejného prostoru.

Širší vztahy a propojení s okolím

Uvažování nad napojením řešené lokality na okolí z hlediska širších vazeb je důležité. Jde o rozpoznání směrů a důvodů pro pohyb obyvatel a definování cílů vycházek a jejich skloubení v logicky návazný a užitečný celek. Řešené území je součástí města, které je spádovou obcí pro mnoho menších obcí z okolí. V tomto řešeném území se nachází základní vybavenost Je však také počátkem cest obyvatel za prací mimo město. Nachází se na rozhraní mezi volnou krajinou a městem.

Širší vztahy

Na sever od řešeného území je ve vzdálenosti 0,5 až 1 km vlakové nádraží, které zajišťuje dobré dopravní spojení s Českými Budějovicemi a také s Rakouskem (jde o zastávku dálkových vlaků). Za nádrží Layrerák na severovýchodě navazuje na vstup do volné krajiny zahrady kolem nádrže Houž a dále k nádrži Římov a k Holkovu. Zde je také možné napojení na cyklotrasy. Na východní straně navazuje řešené území na prostor autobusového nádraží s obchody, dále na  historické náměstí a ulici Šumavská (známá též jako Žabárna). Z tohoto směru vchází a vychází do území nejvíc lidí a aut. Pro procházky a pohyb je důležité napojení na jižní a západní stranu, kde je lokální propojení slabší, nachází se zde bariéra silnice a domů. Za ní se však nachází koupališté (cíl procházky), volná krajina směrem na Mojné a také další vlakové nádraží. Tento směr má další cyklistické návaznosti.

Struktura zástavby a ulice

Poloha a Charakter řešeného prostoru

Řešené území celého sídliště Sídliště a Družstevní se nachází v západní části města, která je dosti svažitá. Ulice Družstevní je nejvyšším bodem ve Velešíně a v ulici Sídliště se terén svažuje ve dvou směrech a tvoří četné terasy a hrany. Hranice území je jednoznačně vymezena neprostupnou linií silnice E55, rodinnými domy v ulici Krumlovská, domy kolem historického jádra města, blokem rodinných domů a zahrad, nádrží Layrerák a Penny Marketem. 

Historicky bylo celé území ornou půdou, polemi, kterými procházelo několik přísupových cest ze západu a severu. Nacházela se zde i dvojice rybníků (nádrží), které zachytávali vodu z polí na západě a propouštěli ji pak níže přes Layrerák do toku Malše. Tyto dvě vodní plochy zanikly, když se z polí stalo v 70. letech Sídliště a Družstevní a jejich přítoky byly odkloněny.

Sevření mezi silnicí celostátního významu a historickou strukturou města způsobilo, že i když je Sídliště produktem socialistické prefabrikované bytové výstavby domů “v parku”, tak prostorově mezi sebou vytváří měřítkem a proporcí zajímavé a “uchopitelné” prostory a vnitroblok. Domy zde mají 4 až 8 podlaží a pochází všechny z druhé poloviny 70. let. Nachází se zde také potraviny, hasičská zbrojnice, ústřední kotelna, a hospoda. Zpevněné plochy mezi domy jsou provedeny z různých materiálů a kvalitě, nachází se zde málo vyšlapaných stezek. Zástavba je od silnice oddělena širším pásem zeleně, který je výrazným prostorovým prvkem a upravuje mikroklimatické podmínky a slouží jako náhradní park.

Družstevní je formou i náplní dosti různorodé území. Nacházejí se zde instituce nadmístního významu: Základní škola se sportovištěm, Základní umělecká škola, Mateřská škola, Knihovna, Pošta, Kino, Kavárna, Infocentrum, Multifunkční sál, Skatepark, dále volné plochy (jedna z mála větších volných travních ploch ve městě),  bytové domy a zahrádky. Tato louka je také dělícím prostorem a probíhají zde různorodé celoměstské akce, a také hasičské závody. Domy jsou nižší, 2 až 5 podlažní a pochází z 40. až 70. let. Zpevněné plochy zde jsou nesourodé a často nejde rozlišit mezi chodnikem, pobytovou plochoua vozovkou. Je zde víc vyšlapaných stezek a mnoho bariér a nevzhledných detailů: neupravené povrchové znaky inženýrských sítí, schody, nejasné obruby, částí plotů. V nejvyšším bodě se nachází lokální dominanta – vodárenská věž. Díky poloze na kopci jsou prostory nadmíru prosluněny, hmota ZŠ vhodně chrání  většinu prostorů před nápory západních větrů.

Doprava a parkování

Území je dobře dopravně obslouženo, dimenzemi komunikací poplatné době svého vzniku. Neprochází zde žádná tranzitní trasa, všechny jízdy končí v území, a všechny komunikace jsou místní, přičemž křižovatka s ulicí Šumavská u hasičské zbrojnice slouží jako hlavní směr výjezdů hasičú. Z hlediska regenerace sídliště jsou podstatné šířky vozovek (dopravních pruhů), typ a rozmístění parkovacích stání a přechody mezi vozovkou a chodníkem, případně řešení sjezdů. V ulici Sídliště jsou komunikace obousměrné, v dostatečné šířce pruhu pro vytáčení vozidel, s velkorysými poloměry v křižovatkách s ulicí Školská a Šumavská. Parkovací stání jsou kolmá a bez potřebných předelů, takže vytváří souvislou řadu těsně navazující na odpadní nádoby, a někdy nerespektující vyhrazená místa nájezdů. Na mnohých místech jsou blokovány nájezdy pro požární vozy k domům. Chodníky přiléhající ke stáním jsou úzke a převisy vozů zabírají podstatnou část jejich šířky. V ulici Družstevní je část komunikace jednosměrná, patrně z důvodů zůžení a obmezení pohybu ve stejné ploše po které chodí žáci do školy. Před kinem je celá plocha řešena jako parking, který svým řešením nakládá s prostorem nehospodárně a zabírá cenné místo.

Studie vytíženosti parkovišť Sídliště - % volných míst ráno, na oběd, večer a o víkendu

Na Sídlišti je celkem 449 parkovacích stání, pokud počítáme s vyhrazenými místy u Penny marketu. Při hrubém porovnání s počtem bytů, u kterých uvažujeme plochu do 100 m2, chybí v území 173 stání při dodržení požadavku na 1 stání na 1 byt. Obyvatelé si stěžují, že je obtížné najít parkovací místo v blízkostí domova. Na druhé straně, z průzkumu obsazenosti stání, který spracovalo město, plyne poznatek, že v každé denní době je rezerva cca 20 neobsazených stání.  Parkovací stání v těsné blízkosti bytových domů jsou obsazená zejména večer a přes noc. Parkovací stání dále od bytových domů nejsou tak vytížená a vždy se tam najde volné místo.
Družstevní má celkem 92 značených parkovacích stání (mimo vlastního dvora ZŠ a ZUŠ), které slouží hlavně pro potřeby občanských staveb. Nachází se zde cca 64 bytů, teoreticky je k dispozici 28 parkovacích míst pro MŠ a budov kina a infocentra. Parkoviště před kinem bude také využíváno pro potřeby budoucího Spolkového domu.

Celkově lze shrnout, že v některých částech lze dopravní prostory zmenšit ku prospěchu pochozích ploch a parkovací stání by bylo vhodné přeskupit. Případně v některých místechje možné parkovací stání i zrušit a v území jsou vhodnější plochy, kde by bylo možné stání umístit. Nebo s mírným navýšením stávajícího počtu rozšířit i ve formě nerušícího parkovacího domu ve svahu (viz schema).  V každém případě je potřeba před bytovými domy zachovat nástupní plochu pro hasiče a zabezpečit její přístupnost a prioritizovat prostor chodců s minimalizací překonávání výškových rozdílů ve prospěch pěší (a pomalé cyklo) dopravy.

Pěší pohyby a cesty

Území je protkáno sítí zpevněných pěších cest, některé optimálnější směry chybí, což je poznat na vyšlapaných pěšinách. Důležité je propojit pohodlně, přehledně a bezpečně všechny potřebné směry např. k budovám veřejné vybavenosti a směrem k zastávce ČD. Na mnohých místech musí chodci překonávat výškové rozdíly způsobené sjezdy a nájezdy nebo přechody přes obslužné komunikace. Nyní chybí zejména pohodlný příčný spoj města a škol a knihovny, který by byl oddělený od dopravy, a podélné spojnice dolní části Sídliště s prostorem před ZŠ a kinem. Z předešĺých map je také patrné, že zelený pás u E55 je hojně využíván pro pohyb pěšky a na kole a mohl by být využit jako “zelená” spojnice podél celého prostoru a spřístupnit tak skatepark, ze severu. Vytvořil by se tak žádaný spoj od ul. Krumlovská až k podchodu E55 za Penny marketem. Cyklisté dnes tento směr nemohou využívat a pro přechod městem musí volit Krumlovskou, náměstí V.I. Kamarýta a Budějovickou.     

Vlastnické vztahy

Město vlastní většinu parcel mezi bytovými domy v území a budovy a areály ZŠ a MŠ a také všechny komunikace. V území je tak zabezpečený plynulá městská plocha, pouze s několika zúžení, “hrdly” – mezi poštou a zahradou MŠ, u zeleného pásu vedle E55 a v zeleném svažitém pasu u hospody Plzeňka. Za Penny marketem se vyskytuje místo, kde je propojenost v malé ploše přerušena vlastnictvím státniho pozemkového úřadu. Vedení inženýrských sítí vyvolává na parcelách věcná břemena služebnosti a vedení, která v zásadě nebrání rozvoji. Město je zřizovatelem ZŠ a MŠ. S vlastníkem a provozovatelem ZUŠ je možná kooperace při zabezpečení prostupnosti a vhodnem užívání celého území. Parkoviště Penny marketu poskytuje obyvatelům část stání pro odstavování jejich vozidel, co se nedá považovat za trvalé řešení parkování.

Limity

Omezení při úpravách parteru veřejného prostoru a výsadbě nové zeleně jsou vedení inženýrských sítí, zejména teplovodů a mělce uložených kabelových vedení, nebo stožárového vedení VN. Plocha dvora a sportoviště ZŠ je do jisté míry bariéra pohybu směrem ke skateparku nebo pásu u E55. Výrazným prostorovým omezení je zahrada a oplocení České pošty, které zasahuje to předprostoru školy. Nachází se zde budova trafostanice, stojící v ose prostoru projující Družstevní se Sídlištěm. Tato stavba by mohla být přesunuta na vhodnější místo v blízkosti. Budova regulační stanice plynu má sice ochranné pásmo ale působí dobře jako prostorově dělící prvek.

Zeleň

Na plochách je dominujícím prvek pravidelně kosený trávník v poměrně dobré kondici. Stromové patro je tvořeno z velké části solitérně stojící stromy, v menším zastoupení jsou stromořadí a skupiny stromů jsou zastoupeny v pásu podél E55. Obecně je vzrostlá zeleň ve velmi dobrém stavu, ale na mnohých místech se vyskytují nevhodně vysazené druhy stromů, bez zjevné výsadbové koncepce. Navíc jsou stromy převážně stejného stáří, což představuje problém s kontinuitou porostu do budoucna. Keřové patro je minimalizováno na živé ploty a keřové záhony okrasného charakteru (kromě zeleného pásu E55). Obvykle jejich menší zastoupení vychází z dojmu, že husté keřové skupiny mohou na veřejných prostranstvích v noci skrývat nebezpečí a jejich absence vede k větší přehlednosti prostoru, což ovšem nemusí být při vhodném rozvržení porostů pravdou. Okrasných záhonů je na sídlišti minimum a většinou se nacházejí v předzahrádkách jednotlivých vchodů do bytových domů. 

Kompletní dendrologický popis stavu zeleně v území tvoří samostatnou kapitolu analýz, která bude připojena na konec.

Závěr – hlavní poučení z prostoru a jeho potenciály

I když jsou strukturálně a terénně území Sídliště a Družstevní odlišné, tak tvoří jeden společný prostorový a provozní celek. Spojující plochou je zelený pás E55 a velký travní prostor před poštou. Z analýzy je možné udělat závěr rozdělený do nasledovních souhrnných bodů.

Koncepční schema souhrnně zobrazující nalezené potenciály

Závěr – hlavní poučení z prostoru a jeho potenciály

I když jsou strukturálně a terénně území Sídliště a Družstevní odlišné, tak tvoří jeden společný prostorový a provozní celek. Spojující plochou je zelený pás E55 a velký travní prostor před poštou. Z analýzy je možné udělat závěr rozdělený do nasledovních souhrnných bodů.

  1. V území existují neartikulovaná “těžiště” – místa dějů a pohybu lidí, ale nejsou nijak architektonicky rozvinuta, vymezena a vybavena. 
  2. Pěší pohyb a pobytová místa – chybí jasné propojení jednotlivých míst koncepčně jednotícím dizajnem, který by pomohl rozdělit prostory podle typu užívání na jednotlivé celky. Posílení cest do centra města.
  3. Parkování – protichůdnost tendencí, není vůle na navyšování počtu stání, podle průzkumu se v území v každé denní době nachází volná místa, ale nejsou vhodně v území rozmístěna. 
  4. Silná poptávka po propojování do širšího území a zvýšení průchodnosti území k jednotlivým místům zájmu (např skatepark, hřiště u Penny, zastávka ČD).
  5. Potřeba umístit plochy pro pěší pohyb oddělený od vozovek a rozšířit chodníky v ulicích.
  6. Chybí různorodá místa pro posezení. Jednak samostatná místa pro 1 – 3 osoby, a také sezení velkého počtu lidí, která by nerušila své okolí. 
  7. Chybí koncepce zeleně, stanovující vhodné druhy k výsadbě, která by odrážela charakter jednotlivých míst, nebo tras.
  8. Nahodilé povrchové znaky technické infrastruktury.

Tematické koncepční okruhy

Regenerace veřejného prostoru si vyžádá návrhy v několika okruzích, načrtnutých níže. Základním principem je vytvořit nebo posílit “lokální centra” v těžiskových prostorech. Dále je důležité řešit atmosféru prostředí, ve kterém se pohybují lidé a zabezpečit různorodost a pohodlí při pohybu a užívání veřejného prostoru. Důležité bude vytvořit hierarchii jednotlivých prostorů protékajících územím. Jednotící dizajn pomůže zvýšit kvalitu a atraktivitu, zároveň ale musí umožnit jasnou odlišitelnost jednotlivých typů prostoru. 

Základem by mělo být vytvoření určité sítě pěších prostorů, které by se od sebe odlišovali podle svého různého charakteru a budou fungovat jako trasy mezi místy. Mezi nimi nebo podél nich mohou vznikat tématicky zaměřená místa, které by poskytovali možnosti sportu, sezení, hry, nebo venkovního umění, nebo menších společenských aktivit. 

Městská promenáda

Cesty městem na sídliště

Cesty městem do krajiny

Místa aktivit a oddechu

Místa sezení samostatného a skupinového

Klidové sezení prostorově nebo vizuélně oddělené, poloveřejné

prvky hospodaření s dešťovou vodou

Dopravní koncept

Kulaté stoly

Dne 2.10.2023 proběhlo pracovní setkání s občany Velešína. U pracovních stolů sme probírali a řešili úpravu a nápady k našemu pracovnímu návrhu území v okolí ulice Družstevní  Sídliště. Níže si můžete prohlédnou fotografie s průběhu a výchozí koncept řešení Družstevní.

100%


Hrubopis návrhu nových ploch a vegetace kolem Sídliště

Vaše podněty, které jsme k našim návrhům záskali vyhodnotíme a dle možností zapracujeme do finální podoby urbanistické studie. Jakmile budeme mít vyhodnocení setkání zpracované (předpokládáme do konce října), budete jej mít k dispozici na těchto stránkách. Všem moc děkujeme za aktivní účast!

Regenerace území Sídliště

48°49'42.8"N 14°27'35.8"E

On-line verze:

https://velesin.cityupgrade.cz

City Upgrade